Makro - květy a hmyz

21. května 2010 v 20:56 | Ema |  Hmyzáčci

Poud někdo znáte kytičku na snímku 02, napište prosím do komentáře. Díky.
Text budu postupně doplňovat.

Motýlice obecná (nebo také motýlice panská) - druh vážky z podřádu motýlic. Délka asi 50 mm, rozpětí křídel asi 70 mm. Vyskytuje se v bezprostředním okolí potoků a říček s čistou vodou. Je nápadná svým měňavým kovovým leskem a trhavým letem, kterým připomíná motýla. Samiček bývá obvykle méně než temně modrých samečků. Motýlice loví drobný letící hmyz. Při páření předvádějí zajímavý zásnubní let. Pozorování námluv samečka patří k nejhezčím zážitkům. Oplodněná samička zapichuje vajíčka do vodních rostlin v samcově teritoriu, přičemž se může i zcela ponořit pod vodu, kde vydrží až neuvěřitelných 123 minut.

Srpice obecná - patří do řádu srpic, kam řadíme malý až středně velký hmyz s hlavou protaženou v rypák, který ukrývá sací ústní ústrojí. Rozpětí křídel 25 - 30 mm. Vyskytuje se především na okrajích lesů, na stráních a kolem vod. Sameček má prodloužený zadeček zakončený klíšťkami, které slouží pouze k uchopení samičky při páření.

Na snímku 01 je nymfa kobylky obecné. Velikost nymfy je kolem 8 mm. Snímek dospělé kobylky obecné najdete zde

Červenáček pilorohý - příbuzný červenáčka ohnivého, od kterého se liší barvou hlavy a velikostí.

Kněžovka stromová (nebo také kněz velký či kněžice krvavá) - největší zástupce čeledi kněžovitých v ČR, velikost 13 - 15 mm. Vyskytuje se nejčastěji na okrajích lesů nebo přímo v lese, často na jeřabinách, hlohu nebo ostružiníku. Nymfy se přibližně 5x svlékají, než dosáhnou image dopělosti. Živí se vysáváním šťáv z rostlin nebo z plodů, nejčastěji trnek nebo jeřabin.

Vroubenka smrdutá - se vyskytuje na loukách a březích vod, vyhledává prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí. Obvykle ji najdeme na rostlinách z čeledi rdesnovitých, především šťovíku. Živí se sáním rostlinných šťáv. Velikost 10, 5 - 14 mm.

Páteříčkovití - draví brouci o velikosti 10 - 15 mm. Imaga loví a požírají drobný a málo sklerotizovaný hmyz na květech. Můžeme je najít na jaře a v létě na okrajích lesů, na koukách a křovinách. Často je najdeme na květech.
Páteříček sněhový - skvrna na oranžovém štětu se vždy dotýká okraje .
Páteříček černavý - našedlé krovky, přes větší část štítu skvrna jako přesýpací hodiny.

Zlatohlávek zlatý - běžný druh brouka (velikost 14 - 20 mm), kterého lze spatřit na květech (miříkovité, složnokvěté), na poraněných větvích a kmenech stromů, kde saje vytékající mízu. Živí se také sladkými šťávami, příležitostě okusuje květy nebo mladé výhonky. Na jeho krovkách jsou vždy menší bělavé tečky nebo pásky. Za letu se krovky nerozevírají a spodní blanitá křídla se vysouvají bočním výřezem mezi okrajem krovek a hrudí.

Vlčí mák
Tato nádherně zbarvená letnička dorůstá dokonce i jednoho metru především v obilných polích. Jasně červené květy, které jsou zároveň léčivou částí rostliny, krášlí i rumiště, příkopy, okraje cest a louky. Květ máku má v průměru 10 cm a skládá se ze 4 okvětních, křehkých plátků, které jsou zasazeny do zeleného kalichu. Plodem je (asi centimetrová) makovice.
K léčebným účelům lze tedy sbírat okvětní plátky a sušit je rozložené po jednom. Jsou velice křehké a tenké, proto je jejich doba schnutí poměrně krátká. Po správném usušení by plátky měly zachovat červenou barvu.
Droga z bylinky je vhodná zvláště pro tlumení kašle a při angíně. Dále lze použít k uklidnění, k tišení různých podrážděných orgánů, například při katarech průdušek odstraňuje nutkání ke kašli a tím jim ulehčuje. Zde je dobré použít drogu do čajové směsi proti chřipce a kašli. Díky mírnému sedativnímu účinku je bylinka vhodná pro děti a staré lidi.
Vlčí mák se připravuje ve formě nálevu nebo sirupu. Na sirup je potřeba 100 g čerstvých nebo 20 g sušených květů, které přelijeme 1/2 litrem vařící vody a nechá se 12 hodin odstát. Poté se vylisuje hmota a přidá se 100 g glycerinu a 250 g cukru. To vše se svaří na sirup. Dávkování je jedna polévková lžíce několikrát za den.
Čajové směsi, při stejném podílu vlčího máku, slézu léčivého, ibišku, divizny a lipového květu, se užívá jako prsního čaje. 15 g směsi se přelije ? litrem vařící vody, nechá se 10 minut vyluhovat, přecedí se a dochutí medem. Užití je jedna polévková lžíce každé dvě hodiny.
Lze připravit i kloktadlo z 10 g vlčího máku, 1/2 litru vody, přecezené je možné kloktat vícekrát za den především proti kataru hrtanu a kašli.Další formou léku je bylinný balzám, ale pouze v kombinaci s květem červené růže.
Droga z květů, pokud je užívána v předepsaných dávkách nemá vedlejší účinky, pozor však na makovičky, které obsahují nebezpečné opium

Zemědým lékařský
Jednoletá bylina z čeledi makovitých dorůstá výšky 30 cm. Má rozvětvenou lodyhu s modrozelenými řapíkatými listy a hrozny červeně nebo temně purpurově zbarvených květů. Plodem je po odkvětu nažka. Kvete od května do srpna.
Obsahuje alkaloid fumarin, hořčiny, sliz, třísloviny, minerální látky, pryskyřice a stopy éterického oleje. Bylina je mírně jedovatá, proto by se vnitřně měly užívat pouze velmi nízké dávky, nejčastěji v podobě tinktury. Může způsobit dýchací a srdeční obtíže. Těhotné nebo kojící matky zemědým užívat nesmí.
Pokud chcete zemědým sami sbírat, tak nejlépe celou nať bez kořene v době květu na rumištích, polích, vinicích a zahradách. Suší se v tenkých vrstvách do 50° tak, aby zachoval svou původní barvu.
Zemědým je hlavně čistícím prostředkem krve. Zlepšuje krev a upravuje její špatnou srážlivost, má příznivý vliv na červené krvinky. Má potopudný, močopudný a projímavý účinek. Působí na činnost jater, žaludku, močového ústrojí a střev. Používá se hlavně při kožních problémech jakými jsou vyrážky, ekzémy, akné. Brání vzniku žlučových kamenů, malé dávky tvorbu žluče stimulují, větší dávky ji tlumí. Tiší migrény.
Na nečistou pleť se užívá nálev na omývání: 1-2 polévkové lžíce zemědýmu se zalijí šálkem mléka, krátce povaří a 10 minut nechá vyluhovat. Po přecezení se očišťuje obličej.
Proti zácpě působí 40 g usušené natě vařené 5 minut ve ¼ litru vody. Nálev se nechá stát a po přecezení se užívají 2 lžíce po 3 hodinách.
Zemědým lze kombinovat s pampeliškou, lopuchem, řebříčkem, mochnou, pelyňkem, lékořicí, třezalkou. Složení směsí je vhodné po čase měnit.
Zemědým není označován za toxický, ale opatrnost při užívání je na místě. Nesmí se překročit denní dávka (2-4x 125 ml nálevu). Vhodné je se poradit s lékařem či odborníkem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 beruska8 beruska8 | E-mail | Web | 23. května 2010 v 23:24 | Reagovat

Ahojik, jdu Ti poprat k zitrejsimu svatku.. vsechno nej hodne zdravi lasky a vseho co si od zivota prejes.Dnes se nezastavuju na prochazku, v patek jsem na jednech webovkach chytla vira a tak instaluju a instaluju Pa a uzivej!!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama