Listopad 2010

Zasněžená vycházka

30. listopadu 2010 v 19:30 | ema |  Moje foto s komentářem
     Celé dnešní dopoledne jsem se modlila, aby sluníčko na obloze vydrželo svítit, abychom s Filďasem mohli vyrazit na procházku. Když mě pak viděl vycházet z domu s vodítkem v ruce, vyváděl jako šuslý! Celou cestu potom pobíhal jako zběsilý a teď leží v pelechu jako lemra!
      Dneska jsem si s sebou vzala do kapes kromě foťáku a mobilu také piškoty pro Filďse. V zimě ho totiž chytá toulavá, tak abych ho měla na co lákat, kdyby hodlal zdrhnout. Neberu ho totiž na vodítko, když jdeme přírodou, vodítko mám s sebou jen pro jistotu. 
     A kam jsme vyrazili? Samozřejmě k rybníkům. Dneska jak k Šefaráku, tak k chotělskému.
Oba pokrývá tenká vrstva ledu a sněhu.
05 Šefarák
06 chotělák

     Ale Javorka vesele zurčí
07 Javorka
  
    Cestou k chotělskému rybníku jsem si nemohla nevšimnout, jak mezi stromy probleskuje fungl nová měděná kopule na chotělském zámku (minulý týden v TV ukazovali, jak ji měnili). V zámku je umístěn ústav sociální péče pro mentálně postižené muže.
08 zámek

     Lávku jsem přešla, ale s největší možnou opatrností a ještě jsem se zuby nehty držela zábradlíčka.
09 lávka

     Z tohoto náhonu přitéká voda do malého rybníčku. Přítok byl samý rampouch.
přítok

     A tady už je lávka, na které jsem se nedávno pošmykla a absolvovala nedobrovolnou koupel. Následky na holeni se hojí do dnes. Dneska jsem ji přecházela opravdu s velkou obavou. Sníh na ní mě děsil. Ale,
dopadlo to výborně, jsem jen trochu v šoku,
spravil by to náprstek nějakého moku!...
lávka s výstrahou
     Doma jsem si potom uvařila zázvorový čajík, abych se zahřála. Venku totiž byly -3°C a my se toulali 2,5 hodiny.

Háčkované zvonky

29. listopadu 2010 v 22:28 | ema |  Ruční práce a tvoření
     Blíží se svátek mojí sestry a já jsem včera pro ni dodělala dárek. Háčkované zvonečky. Jsou  asi 15 cm velké a já doufám, že z nich bude mít stejnou radost, jako ze všech mých ručně vyráběných dárečků, kterými ji zásobuji.:-))
háčk. zvonky
     Stejné zvonky jsem vyrobila i do našeho nově otevřeného obchůdku, kam vás všechny srdečně zvu. Obchůdek najdete na této adrese: http://olja.eshop-zdarma.cz/  a zatím zde najdete převážně výrobky mojí kamarádky

Všem vám přeji krásný a pohodový adventní čas!

Brhlík lesní

26. listopadu 2010 v 23:46 | Ema |  Ptáci
Tak to je on. Brhlík lesní.
Horní strana těla je makově šedá, spodní strana je zbarvená rezavě. Samečkové mají hruď zbarvenou intenzivněji, mladí ptáci působí matně. Černý pruh, který jde přes oko až k týlu, bývá u samic poněkud užší, u mláďat spíš hnědý. Má výrazný šídlovitý zobák, který používá k vyhledávání hmyzích škůdců pod kůrou stromu. Létá rychle a obratně v plochých vlnkách. Brhlík je dlouhý 14 cm a váží cca 23 gramů.
Patří do řádu pěvců a má svůj rod - brhlíkovití.
Obývá hlavně listnaté a smíšené lesy se starými stromy a podrostem (v lesích jehličnatých je méně častý), v parcích a zahradách. Hnízdí 1x do roka, dvojí hnízdění je spíše vyjímkou. Na vejcích sedí pouze samice. Hnízdní péče trvá 23-24 dní, při opouštění hnízda jsou mláďata již plně vzletná. Mláďata jsou první dny po vylétnutí ještě krmena rodiči. Velmi dlouho zůstávají ukrytá v bezpečí hnízdní dutiny, z jejíž blízkosti rodiče odhánějí všechny ostatní ptáky výhrůžnými gesty, je-li to nutné i údery zobáku.
Tento druh využívá k hnízdění dutiny v kmenech stromů, které v předchozích letech vytvořili datlovití ptáci nebo ptačí budky (staré hnízdní dutiny nejprve vyčistí). Je-li vletový otvor do hnízdní dutiny široký, zmenšuje ho směsí bláta a slin a nechává jen takový otvor, aby se protáhl dovnitř (tj. asi 35 mm). Časem bláto ztvrdne a vytvoří tak dobrou ochranu před predátory.
Potravu vyhledává ve škvírách v kůře stromů a volné kousky kůry odlupuje. Když šplhá, nedrží nohy vedle sebe, ale za sebou. Může šplhat jak hlavou nahoru, tak dolů. Ke šplhání má dokonale uzpůsobené krátké a silné nohy. Jeho hlavní potravou jsou členovci, v zimě i semena Často navštěvuje krmítka spolu se sýkorami, na rozdíl od nich však zvládne i lískové oříšky. Navíc si dělá na zimu aktivně zásoby, které pak postupně vyhledává.

K nám na krmítko přilétají dva brhlíci. Liší se od sebe spodní stranou těla. Jeden ji má celou skořicovou, druhý má přes bříško tmavý pruh.


A tenhle mazanec znamená, že s tou hromadou oříšků v zobáčku odlétá.

Hostina pro ptáčky

23. listopadu 2010 v 14:20 | Ema |  Ptáci
Minule jsem tu psala, že už trochu přikrmuji ptáčky. Obávala jsem se, jestli na to ještě není brzy a některé z vás opravdu dělaly 'ty ty ty'! Včera večer jsem ale listovala sobotní přílohou Deníku a upoutal mě nadpis Vystrojte ptáčkům HOSTINU. A v článku se píše: S krmením můžeme začít již začátkem listopadu. Takže mi spadl kámen ze srdce, žádnou újmu ptáčkové mít nebudou. Naopak, mohla jsem začít už dřív. A jaké další rady jsem vyčetla?
Dále se tu píše, že krmivo podáváme pravidelně, zpočátku krmení dáváme menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmuje se až do konce března.
Co do zobáčků? Nabídneme jim ovesné vločky, strouhanou housku zbavenou soli, maso (nakrájené na jemné kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj. Vítanou lahůdkou jsou semena (slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepka), vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. V obchodech lze zakoupit přímo speciální krmné směsi. Pochoutky lze nasbírat i v přírodě, pokud jsme si vzpomněli včas. Třeba jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod. Ideálním krmivem do zásypu je tzv. zadina - odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.
Co nenabízet? V žádném případě se tak nezbavujeme kuchyňského odpadu a zbytků. Ty by ptákům způsobily značné zažívací potíže i smrt. Ptáky nekrmíme těstovinami, kořeněnými a uzenými výrobky ani přepáleným lojem.
Domácí krmící směs, kterou lze připravit i do zásoby: smícháme oves, slunečnici, oříšky, ovesné vločky a trochu máku. Směs můžeme sypat rovnou do krmítka, případně ji přidat do rozpuštěného 100%ního tuku a po vychladnutí vytvořit koule nebo válečky, které zabalíme do potravinové fólie. Když dokonale vychladnou, vyjmeme je z fólie, zabalíme do síťky od brambor nebo cibule a zavěsíme mezi větve stromů nebo do krmítka. Směs uchováváme v chladničce, aby tuk nežlukl.

Na začátku článku se píše, že
pozorovat ptáčky, jak si dávají do zobáčku je balzám na nervy.
Já to potvrzuji, proto běžím louskat oříšky a přichystám nějakou míchanici.

Ptáčci

18. listopadu 2010 v 15:58 | Ema |  Ptáci
I když se to asi nemá, začala jsem ptáčkům přilepšovat už teď. Dřív, než napadl sníh. Na kuchyňském okně mám minikrmítko, abych mohla ptáčky pozorovat a fotit. Slétají se sem ponejvíc sýkorky, které jsou docela nebojácné a je šance je i vyfotit.
Než ale přilétnou na okno, obhlédnou situaci z blízké jabloně a na ní si také odnášejí papáníčko.

Vloni v zimě si přilétal na jablůňku pochutnávat i strakapoud. V sáčku byl ukrytý kousek loje.

A měli jsme tu pro naši zahradu hosta velmi vzácného. Přiletěl dlask.

Omlouvám se za kvalitu snímečků. Jsou focené přes sklo, některé ztratily na kvalitě ořezem. Přesto doufám, že vám zpříjemní dnešní pošmourný, uplakaný, podzimně sychravý dník.

Pozvánka do soutěže

15. listopadu 2010 v 1:19 | ema |  PhotoFiltre
     Dnes bych vás ráda pozvala do soutěže. Je to soutěž, kterou vyhlásila na svých stránkách Blanka - beruška8 a soutěží se o nejhezčí vánoční přáníčko.
     Pravidla: vyrobte libovolný počet vánočních přáníček a pošlete je na e - mailovou adresu beruska8@volny.cz. Přáníčka nezapomeňte označim vaším podpisem, chráníte se tak proti jejich zneužití. Přáníčka Blanka - beruška vystaví na svých stránečkách, kde bude také probíhat hlasování. Autor vítězného přání dostane cenu, zatím ještě není prozrazeno jakou. Ale vloni se hrálo myslím o čtečku karet. Soutěž probíhá ZDE, a tam také najdete více informací o soutěži a vítězná přáníčka z minulých kol. Před chvílí jsem byla nakouknout a už jsou vystavena první soutěžní přáníčka.

     Vloni jsme se s Eliškou a její kamarádkou soutěže zúčastnily. A zde je pár loňských přáníček pro inspiraci.
01ván.přání

02 ván. přání

03 vá.přání

04 ván. přání
05 ván. řání

    Na přáníčkách do letošní soutěže už s holkama pracujeme. Doufám, že se přidáte i vy, šikulky.:-)) 
     Málem bych zapomněla! Blanka - beruška přichystala na svých stránečkách pro ukrácení času při čekání na Ježíška krátké i dlouhé pohádky, omalovánky a hry. Vloni byly moc prima a měly úspěch.

Na návštěvě

12. listopadu 2010 v 22:53 | ema |  Moje foto s komentářem
     Dnes jsem vyrazila navštívit kamarádku do nedaleké Ostroměře (rodiště režiséra Karla Zemana, spisovatele Eduarda Štorcha a dlouholetého ředitele královéhradeckého divadla DRAK Matěje Kopeckého). Byly jsme domluvené, že podnikneme cestu do lesa. Chtěly jsme nasbírat nějaké žaludy, bukvice a nastříhat malinko chvojí na věnečky a vánoční dekoraci. Ale celou noc celkem vydatně pršelo, ani jsem nedoufala, že se do lesa vypravíme. Ovšem během dopoledne se udělalo báááječné sluníčkové počasí, takže jsme nakonec opravdu plán uskutečnily. Pravda, jen z  části. Trošku chvojíčka jsme si nastříhaly, ale po bukvicích a žaludech ani vidu, ani slechu!
Zato jsem ulovila pár snímečků.

     Z lesa byl nádherný výhled na protější podzimně vybarvený chlum osvícený sluníčkem.
pohled přes údolí

    V lese se ve spadaném listí nááádherně vyjímaly mechové polštáře.
mechové polštářky

     Z lesa jsme scházely touto cestou okolo lesní školky. 
cesta z lesa

     Cestou zpět jsme se zašly podívat ke splavu na říčce Javorce.
splav

07 splav

    Nejsem si jistá, ale myslím si, že tady byly nalezeny nějaké zbytky pravěkého osídlení. 
naleziště

     Když jsem před půl druhou odjížděla od kamarádky, bylo už zase zataženo a na přední sklo mi dokonce spadlo pár kapiček deště.

Zvu vás na vycházku

10. listopadu 2010 v 0:01 | ema |  Moje foto s komentářem
     Na dnešní vycházku jsme se psem zamířili nejprve ke splávku. Naposledy jsme se tam byli s Filipem mrknout letos v zimě.
u splávku v zimě
     Místo to bývalo pěkné. Dokonce se tu prý dalo koupat, říkala moje babička. Ale už dlouhá léta je to místo, kam lidská noha téměř nevstoupila. Ono je to taky skoro nemožné. Dojít se sem dá jedině přes areál družstva nebo dírou v plotě z cesty k bývalé čističce vody. A přímo ke splávku se člověk musí prodrat kopřivami, bodláčím, houštím, ....
      A tady je pár snímečků z dnešního dne. Pojďte s námi na procházku.
u splávku
     Z toho pohledu to vypadá, jako by se dalo projít za stavidlem. Ale opak je pravdou. Těsně u  stavidla vede plot, kterým je obehnaná bývalá "vodárna". 
02 splávek

     Tady se dá přejít na druhou stranu, ale dál je terén naprosto neprostupný.
03 splávek

     Toto je pohled od stavidla
04 splávek

     Od splávku jsme se s Filipem vrátili na louku a došli jsme až pod Loučnou Horu. Na lukách stála po deštích místy voda, ale nás to neodradilo.
05 luka

     A toto je pohled na část Loučné Hory. Je vidět věž kostelíka sv. Jiří, kde se každoročně konají krásné adventní koncerty, kousíček vpravo je vidět věžička zvoničky a ještě víc vpravo, ta nová velká budova za stromy, to je dům s pečovatelskou službou, který tu funguje od r. 2005.
06 pod L. H.

     Při každém návratu z jakéhokoliv směru nás vždy přivítá dominanta Smidar, kostel sv. Stanislava, který v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí.
07 dominanta

      A na závěr přidám dobové fotografie z prosince roku 1972, které pořídil můj taťka. Je na nich vidět, že už tenkrát byl splávek zarostlý. Ale byl ještě přístupný.
splávek 1972

Vyšívané obrázky

8. listopadu 2010 v 15:58 | ema |  Ruční práce a tvoření
     Pro mě je nejlepším a nejrychlejším řešením, jak dát své výšivce finální podobu, rámování. A co si budeme povídat, když darujete obrázek, pak přijdete k obdarovanému na návštěvu, hned vidíte, jak si vaší práce a snahy považuje (to podle toho jestli vůbec a kam obrázek umístí  ) a při každé návštěvě se můžete těšit pohledem na svoji práci. 

Tento jeden z mála barevných obrázků je zatím moje poslední zarámované dílko.
vyš.motýl

    Nejraději vyšívám černou bavlnkou na bílý podklad. Vždycky se mi líbily ty černobílé dobové obrázky. Často se objevovaly na porcelánu. 
     Před lety, když se moje sestra zabydlovala v domečku, chtěla jsem ji potěšit něčím originálním.   Tak jsem zkusila vyšít malý obrázek, pak další, další, ..... A časem vznikla malá galerie.

Tady je malá ukázka sestavená z několika narychlo "posbíraných" obrázků po jejim bytě.
vyš.galerie
Obrázky jsou vloženy do fotorámečků o velikosti 10,5 x 15 cm, bonsaj je o trochu větší. I když to na snímku tak nevypadá, všechny jsou vyšity na bílém podkladu. 

     Tady je pár ve fotorámečku o velikosti 10,5 x 15 cm.
pár

     Dívenka ve slamáčku mi dala trochu zabrat! I když se to nezdá, vyšít ozdobu z vlasů nebylo zrovna jednoduché. Dalo fušku neztratit se v předloze a dobře spočítat a vyšít plná políčka, a spočítat a přeskočit správný počet nevyšitých políček.  
dívka v klobouku
    

     K této sedící dámě přibude ještě pán.
sedící dáma
  
     I tento obrázek, ač to tak nevypadá, je vyšitý na bílém podkladu a zarámovaný v bílé paspartě.
mladí milenci

Startovací předlohy

7. listopadu 2010 v 16:53 | ema |  Ruční práce a tvoření
     Já vím, že všechny které vyšíváte křížkovým stehem máte doma sbírku předloh. Když víte kde hledat, dají se najít i na netu. Ale já bych chtěla nabídnout pár jednoduchých předloh začátečnicím nebo těm, které si chtějí vyšívání křížkem vyzkoušet. 
     Vybrala jsem několik předloh, k jejichž realizaci bude stačit jedna barva vyšívací příze. I jednobarevná výšivka je krásná, jak dokazuje snímeček. 
miniobr.
      Protože se blíží vánoční čas, vybrala jsem předlohy s touto tématikou. Jejich využití je velmi široké, fantazii se meze nekladou. Lze z nich vytvořit přáníčko, povlak na polštář, vánoční ozdobičku, prostírání či dečku, přizdobit sáček na drobnosti, ...

Jednoduchá vločka
h.vločka1

Trochu složitější vločka
vločka2

Velmi jednoduchý sněhulák
sněhulák
Tak chutě do toho a půl je hotovo!
     

Co to je?

6. listopadu 2010 v 11:17 | ema |  Moje foto s komentářem
     Už delší dobu se pídím po tom, jak se jmenuje tento keř. Myslela jsem si, že jde o nějaký druh jeřabin nebo jeřábu, ale nenašla jsem žádný s podobnými listy. Proto jsem se rozhodla požádat vás, chytré a zkušené hlavičky. Vyštrachala jsem několik snímečků, které vám snad trochu pomohou v identifikaci.

Zde jsou nejlépe vidět listy a plody.
01jeřab.

A tady je detail. Kuličky jsou lesklé, připomínají rybíz.
jeř.plod

 A takto vypadá keř a plody v zimě
jeř.v zimě
jeř.keř
     Ještě bych možná měla dodat, že jsem tento keř na svých toulkách po okolí neviděla růst nikde jinde, než u našeho rybníku Šefaráku. Je tedy možné, že tam byl uměle vysazený, když rybník asi před 15ti lety vybudovali.

A zase u Šefaráku

4. listopadu 2010 v 22:43 | ema |  Moje foto s komentářem
     Přestože dneska u nás nebylo na procházení ideální počasí, Filip nedal jinak, tak jsme vyrazili. Bylo sice zataženo, vypadalo to, že každou chvíli začne pršet, foukal nepříjemný vítr, ale bylo 16°C. Vzala jsem teda psa, foťák, i když jsem nedoufala, že vůbec něco budu fotit, a vyrazili jsme k rybníku Šefarák. 
     Ale když už jsem si ten foťák vzala, nedalo mi to, abych alespoň něco nevyfotila. Vyfotila jsem tu pošmournou náladu u rybníka. Ani se nechce věřit, že snímečky dělí od sebe asi 3 týdny.
úprava

     Ale sem tam se ještě najde krásně vybarvené listí
červená
žlutočervená
Neodolala jsem, pár listu si natrhala a zhotovila si zřejmě poslední podzimní růžičky z listů.
z listů

Polštářky - křížkový steh

1. listopadu 2010 v 22:51 | ema |  Ruční práce a tvoření
          Křížkovým stehem vyšívám asi od svých 10ti let, kdy mě babička učila vyšívat. Nejprve jsem vyšívala dečky s předtištěnými křížky. Ale pořád jsem chtěla vyzkoušet "počítanou" křížkovou výšivku. Zkoušela jsem, zkoušela, ale pořád to nebylo ono. Něco se mi na tom nepozdávalo a babička mi neuměla poradit! Až když jsem byla v jiném stavu se synem a ležela několik týdnů před jeho narozením v nemocnici, přibyla k nám na pokoj pacientka, která vyšívala křížkem krásný ubrus. Posteskla jsem si, že jsem to taky zkoušela, ale že se mi nějak nevede, že to pořád není to pravé ořechové. A ona mi tenkrát řekla:" Víš, nejdůležitější je, aby všechny krycí stehy směřovaly jedním směrem, jinak to nikdy nebude ono." Bingo!! No, a od té doby vyšívám "počítaným" křížkovým stehem.  
     Na ukázku přikládám pár mých polštářků:
Hafík je jedním z prvních výtvorů.  
hafík

Motýlci dlouho leželi ve skříni jako polotovar. Podobu polštářku mu dala teprve nedávno moje kamarádka.
motýlci

Tento je zatím poslední a je to ještě polotovar, který na konečnou podobu čeká až zase pojedu ke kamarádce. Já totiž nějak nejsem zkamaráděná se šicím strojem. Vyšívám, ale nešiji.
motýlci 1