Únor 2011

To se mi nelíbí!

28. února 2011 v 22:34 | Ema |  Moje foto s komentářem
Už asi měsíc u nás silničáři prořezávají a ořezávají stromy a keře podél silnice. Všechny větve a klestí naházejí na hromady na příkop, velké a silné dřevo rovnou odvezou.
Pak přivezou drtičku na dřevo a ty hromady klestí od silnice poklidí a rozdrtí. A to je právě ten problém! Oni to sesbírají jen tak hala bala a spousta větviček tam zůstane. Hlavně ty píchavé z trnek a šípku.
V pátek jsme se byli s Filipem projít a při cestě domů jsem při scházení ze silnice na louku na jednu takovou větvičku z trnky šlápla! Trn mi projel botou a píchl do chodidla. Bylo to hodně bolestivé!! Ale horší by bylo, kdyby se to stalo Filipovi nebo nějakému dítku! Takový "úklid" se mi tedy pranic nelíbí!!
Další věc, které jsem si všimla. Všechny odpadky poházené po příkopě tam zůstávají!
Proč ti cestáři nemají s sebou nějaký pytel, do kterého by ten svinčík posbírali a odvezli? To za nimi potom ještě někdo další musí jít (chlapi z místních organizací), aby ten svinčík uklidili? Ono se to nedá zvládnout při jednom? To je další věc, která se mi nelíbí!
A do třetice. Na hrázi se přes cestu klonila už od loňska vrba.

Je chválihodné, že ji konečně 'chlapi od obce' pokáceli. Procházet pod ní bylo docela nebezpečné.

Z nahnuté a nebezpečné vrby zbyl na hrázi jen tenhle pořádný pařez.

Ale ouha! Chlapi pěkné, velké silné kusy odvezli, ale zbylo klestí, které se zřejmě nikomu nehodilo!
Proč neuklidili i ty zbylé větve a klestí? To se mi také vůůůbec nelíbí!!

Čížek lesní

25. února 2011 v 18:06 | Ema |  Ptáci
Konečně se mi ho podařilo vyfotit. Koho? Čížečka. Občas k nám zaletěl, ale je tak maličký (12 cm a 12g), že ho můj foťáček nedokázal zaostřit, když seděl na nedaleké jabloni. Ale tentokrát přiletěl na krmítko na okně a neodletěl, ani když jsem přistoupila k oknu. Jenomže jsem byla naprosto nepřivená! Neměla jsem poruce aparát, proto jsem volala na dítka, aby mi ho někdo opatrně přinesl. Pak jsem fotila jako o závod a doufala, že vyberu alespoň jeden pěkný snímeček. Krmítko na okně = umělohmotná mistička je proti větru zajištěná větším kamenem. A čížek je ptáček tak maličký, že se za ním téměř ztratil.
Až když odletěl, teprve jsem si všimla, co to v tom krmítku je nasypané. Nevěřila jsem vlastním očím! Manžel tam nasypal krmení pro našeho koreláka Pepíka.
Čižek lesní - žlutozelený pták s černým temenem (čepičkou), křídla jsou žlutozelená s černými a žlutými pruhy. Samice je šedozelená s šedým temenem hlavy, na spodní straně s černými podélnými skvrnami. Mladí ptáci mají skvrny i na svrchní straně. Zobák je u obou pohlaví šedý, končetiny tmavě hnědé a oči černé.
V době hnízdění pobývají v jehličnatém lese, jinak v lužních lesích, ovocných zahradách a parcích. Dobře skryté hnízdo staví vysoko ve větvích jehličnatých stromů. Hnízdí až 2x do roka. Na vejcích sedí jen samička, krmí oba rodiče.
Čížek lesní je velmi energický pták, obratně šplhá a při hledání potravy často visí i hlavou dolů. Obzvláště pak na podzim a v zimě se často zdržuje v malých soudružných hejnech, v kterých panuje jasně stanovená hierarchie. Během hnízdního období však žije velmi skrytě.
Je převážně semenožravý. Na podzim a v zimě požírá zejména semena listnatých stromů, včetně břízy nebo olše. Na jaře a v létě se v jeho potravě objevují zejména semena jehličnatých stromů. Dále se živí také semeny jilmů a topolů. Během péče o potomstvo v jeho potravě stoupá také význam živočišné složky, konkrétně hmyzu.

Jaro nebo zima?

23. února 2011 v 18:11 | Ema |  Moje foto s komentářem
Poté, co jsem se vrátila z N. Bydžova, kam jsem odvezla Elišku k busu na Hradec Králové a oběhla nákupy a nezbytné pochůzky, vypravila jsem se s Filipem na vycházku. Sluníčko opět lákalo ven a Filip už byl také celý nedočkavý. Tentokrát jsme došli po louce až do Chotělic. Cestou jsem na louce nemohla nevyfotit ťukání jara. Přestože noční teploty klesají pod -10°C a přes den ukazuje teploměr jen kolem -5ti°C, na jednom místě se ve špinavé suché trávě a topolových listech krčily droboučké kvítečky orseje (tedy alespoň si myslím, že se ta rostlinka tak jmenuje).
Ale byl to opravdu jen maličký náznak jara. Chaloupky v Chotělicích jsou stále zazimované a zamrzlý mlýnský náhon pod jednou z nich,
stejně jako ledové rampouchy u starého mlýna nás nenechají na pochybách, kdo že tu stále ještě kraluje.

Jeden nikdy neví!

21. února 2011 v 22:17 | ema |  Moje foto s komentářem
     Mam všechno? Mobil, foťák, vodítko, pomáda na rty, papírové kapesníčky (hodí se na ledacos, lopuch bych v tomto ročním období hledala marně ), piškoty, ... A co si vezmu na sebe? Venku je docela mrazivo, i když slunečno. A co si obuji za boty?, přemýšlím dál. ......... Jo, a nesmím zapomenout vzít s sebou misku se zásypem do krmítka na zahradě. Na okně už mají ptáčci nasypáno. ......... Konečně vyrážíme. Filip, ten se připomene sám. Toho doma 100%ně nezapomenu.
     Scházíme na louku, a už po  pár metrech zjišťuji, že jsem nezvolila tu správnou obuv.Teploměr sice ukazuje -4°C, ale sluníčko už má sílu a luka nejsou tak umrzlá, jak jsem si představovala. Vracet se ale nebudeme, operativně měním plán cesty. Nepůjdeme přes Medřič k Šefaráku a pak dál kolem Javorky, luka jsou tam moc mokrá. Půjdeme kolem Šutráku k rybníku u Chotělic. Když ho obejdeme, bude to také dlouhá procházka. 
     Proč já se vlastně vláčím s tím foťákem?, honí se mi hlavou. Žádný sníh, žádná jinovatka, co budu fotit? Takhle to venku vypadalo už minulý týden. No nic! Je malý, v kapse ho unesu a jeden nikdy neví.
     Cestou k rybníku nic zajímavého. Přicházíme k rybníku. Hladina je stále zamrzlá. Nic nového. Docházíme k zátočině. ........  A hele! Táááámhle už proudí voda a hlídkuje tam volavka. Je daleko a musím hodně "zoomovat".
01volavka

Jéééé, a kousek od ní je druhá. Úpravou vznikl panoramatický snímeček.
02 volavky

Na přítoku vody do malého rybníčku vznikla tahle ledová krása.
03 led

     Ale co mi to švitoří nad hlavou? Ve větvích rozložité olše štěbetá hejno ptáčků. Těžko rozeznám, co je to za cvrdlikálky. Nejsou to mlynaříci? .....  Ale ne! Jsou to žlutozelení ptáčci. ..... Že by snad zvonci? Ti jsou ale trochu větší. 
olše

Snažím se přiblížit jak nejvíc to jde. Plížím se, jak nejtišeji dovedu .......... Frrr! Hejno poodletí o kousek jinam. Vyplašil je zvědavý Filip! Tak další pokus! ......... Zase našlapuji, jak nejtišeji to jde, pomalininku se přibližuji. Filip je naštěstí zaměstnaný šmejděním a hrabáním o pěkný kus jinde. ........ A už je poznávám! Jsou to čížci.
čížci

     Najednou do Filipa jako když střelí, letí do blízkého remízku seč mu jeho krátké nohy dovolí! Hulákám na něho, aby se vrátil, lákám ho na piškoty, ale marně! Jéééžiší, on dokonce štěká!! To nikdy nedělá, když se vydá za ušákem nebo srnkou. Co to tam provádí?! A co to táááámhle pádí po stromě?  Tahám foťák, abych to "něco" vyfotila, ve foťáku si to ještě přiblížila a zkusila rozpoznat, co ho tam tak zaujalo. A už to vidím. Je to nějaká číča. 
Vyběhla před Filipem na strom a teď z výšky a bezpečí sleduje, jak Filip šmejdí kolem.
číča

     Cestou domů jsem si pak ještě z paloučku vyfotila bíglici Charllinku. Hezky zapózovala, že?
Charllie
     No, a pak že jsem se vláčela s foťákem zbytečně. Jeden nikdy neví!
     

Diplomek od Nattynky

20. února 2011 v 22:56 | ema |  PhotoFiltre
     Dnes jsem dostala od Nattynky za účast v soutěži tento překrásný diplomek. 
od NattynkyNattynko, moc děkuji, mám z něho velkou radost.

Labuť

18. února 2011 v 22:01 Ruční práce a tvoření
Několik jednobarevných obrázků vyšitých perličkovým stehem jsem tady už ukazovala. Nedávno jsem ale vyštrachala mezi vyšívacími proprietami po babičce tmavě modrou strukturovanou látku. Přemýšlela jsem, jak ji využít. Zkusila jsem vyšít obrázek pro změnu bílou bavlnkou. Je to takový hokus - pokus. Předlohu labutě jsem ještě musela trochu dotvořit. Hotové dílko jsem zarámovala do bílého rámečku a tady je výsledek.
obrázek
Vyšívací látka je přeci jen hrubší, příště budu muset použít na vyšití místo Sněhurky (na panamu vyšívám Perlovkou) moulinku. Chci si totiž vyšít ještě jeden takový obrázek, aby tenhle nevisel na zdi, jako sám voják v poli mezi černobílými výšivkami.

Kytičky

16. února 2011 v 21:32 | ema |  PhotoFiltre
    Minulý týden jsem si koupila 2 primulky, ale zbyla mi jen jedna. O tu druhou mě loupla ségra dřív, než jsem ji stihla vyfotit. V sobotu jsem si zase přivezla růžičky. A dneska jsem si trochu hrála v PF. Jen jsem tak trochu "koketovala" s maskami a takhle to dopadlo.

Primulku jsem zahalila do lehké záclonky
primulka

a růžičky zarámovala.
růžeSnad ty kvítečka potěší i vaše očka v tomhle bezsluníčkovém počasí.

Sluníčková sobota

12. února 2011 v 21:11 | ema |  Moje foto s komentářem
     I dnešní den byl u nás jako malovaný. Svítilo sluníčko, modré nebe bylo téměř bez mráčku, tak jsem se rozhodla vyrazit ven. Pobrala jsem nezbytnosti - psa, vodítko, piškoty, telefon, foťák, .... Ještě klika, že mám u bundy téměř bezedné kapsy, jen pes běžel po svých.
     A opět jsme si vyšli po lukách.
louka

Jak je vidět, všude je pořád mokro, proto vyrážím v holinkách. Občas musím projít téměř po kotníky vodou,
voda

místy se drží slabý led.
led 01

     Cestou jsem pozorovala v hustém porostu ptáčky. Jenomže venku se mi nedaří je fotit. Tady je zřejmě hýl. Ale seděl zády, ve výhledu mi překážely větvičky. 
04 hýl

Převládající hnědou barvu oživily červené kuličky kaliny. Ve sluníčku se krásně leskly.
plody kaliny

Toto je pokus vyfotit myší dálnice. Tady byly jejich cestičky nezvykle hluboké a široké.
myší cestičky

A tady je zase krtičina jako hora. Filipovi za ní koukala sotva hlava. Zdrhnul ale dřív, než jsem to stačila vyfotit.
krtičina

Na konec třešnička na dortu. Z louky pod Loučnou Horou se mi naskytl výhled na zasněžené Krkonoše.
Krkonoše

Další hezký den

10. února 2011 v 22:54 | ema |  Moje foto s komentářem
     Dnes jsme u nás měli další hezký den, který lákal k vycházce. Po obědě to vypadalo všelijak. Sluníčko se schovávalo za mraky, ale dopoledne bylo překrásně. 

Takhle krásně se proti sluníčku vyjímaly jasany.
jasany

A tady to vypadalo trochu jako ve strašidelném lese u močálu.
strašidelný les

Na starých strouchnivělých pařezech jsem našla prazvláštní houbičky. Na 1. snímečku to vypadá, jakoby měla klobouk otočený naruby. Na 2. snímečku zase jako malé lesklé korálky.
01houbičky

A tady malé hnízdečko. Kolikrát jsem okolo něho v létě šla? ........ Mnohokrát! Ale nikdy jsem si ho nevšimla, tak šikovně bylo ukryté v listí.
hnízdečko

Aby nebylo pochyb, že snímečky jsou focené v zimě, tady je důkaz. Na stinných místech zůstala po nočním mrazíku jinovatka.
jinovatka

Filip při svém šmejdění našel "bezva" věc. Nejprve jsem si myslela, že vleče jakýsi klacek. Ale to není jeho styl, říkala jsem si. Klacek on si nikdy nepřinesl. Při bližším ohledání jsem zjistila, že odkudsi z houští vleče holeň z uhynulé srny. Raději jsem ani nešla zjišťovat, jestli někde leží zbytek!
nález

To mi připomnělo můj loňský nález. Byli jsme se projít u rybníka. Už nebyl žádný sníh, ale na rybníku byl stále led. Když jsme prošli kolem rybářské klubovny, naskytl se mi nechutný pohled. ...
protézy
Ano, vidíte dobře! Na břehu sádky ležely protézy lidských nohou. Instinktivně jsem zvedla oči do koruny stromu, pod kterým ležely. Nevisí tam majitel? Věřte, delší dobu jsem neměla chuť tam zajít. Obávala jsem se, aby až povolí led, nevyplaval majitel protéz. Když jsem se tam zase odvážila jít, měla jsem s sebou nejen Filipa a telefon, ale i mamku. ......... No, i takových věcí se čuňata zbavují. Nejen tašek a pytlů s komunálním odpadem!

     Domů z vycházky jsme se s Filipem vrátili po víc jak dvou hodinách špinaví jako bláťáci. Chodili jsme po lukách, která jsou samá voda, led a bláto.
bláto

Cestáři

10. února 2011 v 0:27 | ema |  Moje foto s komentářem
     Je to na den přesně 4 týdny, kdy mě upoutal lomoz přicházející z venčí. Zvědavě jsem vykoukla z okna a uviděla cestáře. Zaradovala jsem se, že konečně opraví tu spoustu výtluků. A že jich asi na 100metrovém úseku bylo!
cestáři

Jenomže jsem se šeredě zmýlila! Předjel sice celý arzenál aut a techniky,
cestáři01
naběhla celá četa pracovníků v oranžových oblečcích, ale všechny výtluky přešli jak lány a jali se vyzpravit jen pár děr v zatáčce.
cestáři02

     Dnes mě opět zaujal blížící se lomoz. A oni opět cestáři. Tentokrát nebyli tak vybaveni, chyběl velký náklaďák. I pracovníků bylo míň. Ale díry látali o něco pečlivěji. 

Nejprve je důkladně vymetli,
cestáři03

pak zasypali směsí z pytle,
cestáři04

urovnali nohama, hráběmi, lopatami
cestáři06

a nakonec sem tam přejeli ručním válcem.
cestáři05

A tady je výsledek jejich snažení
cestáři07

No, není to nic moc. Ale proti tomu, co předvedli před měsícem je to neporovnatelné.  Jen nerozumím tomu, proč ty díry nezadělali alespoň takhle už před měsícem.

Skoro jaro

7. února 2011 v 23:00 | ema |  Moje foto s komentářem
     Sluníčkové a relativně teplé počasí přímo vybízelo k vycházce. S Filipem jsme se vydali po delší době k rybníku u Chotělic. Protože je ale dost blátivo a mokro, nešli jsme po louce, ale po silnici. Filipovi se to moc nepozdávalo, protože musel jít na vodítku a to on nerad. Raději volně pobíhá, šmejdí a hrabe. Nelíbilo se to moc ani mně, protože Filip na vodítku neumí chodit, hrozně táhne. Pak za ním vlaji, nebo celou cestu usilovně brzdím. Ale když jsme došli k odbočce k rybníku, pustila jsem ho z vodítka a on byl ve svém živlu.
     U rybníka bylo nááádherně. Sluníčko svítilo a docela i pěkně hřálo, sýkorky se mohly strhat, jak vyzpěvovaly. Na rybníku je sice ještě led, 
led

 ale už se objevily první kočičky.
kočičky

A zámek v Chotělicích se dnes ve sluníčku parádně vyjímal.
zámek v Chotělicích

Ovšem tohle, to mi hlava nebere!
příkop
Já vůbec nechápu, proč někdo jen tak vyhodí do příkopu tašku nebo pytel s odpadky. Přece všichni platíme poplatek za komunální odpad. Proč to tedy nevhodit do popelnice nebo do kontejneru? Proč se s tím ten dotyčný vláčí do auta, aby to potom někde cestou vyhodil? Proč to ti lidé dělají? Co je k tomu vede?
     A pokud nechceme my ostatní žít ve svinčíku, musíme jít a po hloupých čuňatech to uklidit! Každoročně na jaře členové místních organizací (rybáři, myslivci, sportovci, hasiči) dělají úklidové akce. Je neuvěřitelné, kolik odpadků každoročně uklidí a odvezou. 

Hamletovské dilema

4. února 2011 v 0:03 | ema |  Ruční práce a tvoření
     Včera večer jsem domotala další košík. Tentokrát trochu větší. Je dlouhý asi 42 cm a široký 28 cm a je pro něho připravené místečko v koupelce.  Korálky jsem dělala také z papíru. Ale lesklého. Listovala jsem časopisy a hledala "modré" stránky, abych měla všechny korálky do modra.
02koš
     Ale mám hamletovské dilema. Mořit či nemořit? Mám ho nechat bílý a jen lakovat nebo ho mám namořit nějakým světlým mořidlem?
kiefer
hemlock
pinie
     Poradíte, prosím?

Jinovatka kam se podíváš

2. února 2011 v 14:00 | ema |  Moje foto s komentářem
    Po delší odmlce jsem se opět dostala k tomu, abych si vyšla s Filipem na vycházku a nafotila pár snímečků. O víkendu bylo sice krásně slunečné počasí, snímečky by byly mnohem hezčí, ale okolnosti to nedovolily. Včera jsem tedy pořídila alespoň pár ojíněných snímečků.

     Mezi ojíněnými strom se ukrývá chotělský zámek.
01chotělský zámek

     Na ledu vykvetly krásné bílé květy.

     Vrstvou jinovatky byly obaleny i květenství trav.

     Bílá krajka dělala parádu na listech mahonu. 
04 mahon

     Smrková větvička v bílém neměla chybu.
05 smrk

     Dnes už bych takové snímečky nepořídila. Přestože i dnes teploměr ukazuje mráz -5°C (včera dokonce -9°C) a je zataženo nízkou oblačností jako včera, po jinovatce není ani vidu ani slechu.