Květen 2011

Na návštěvě

30. května 2011 v 12:56 | Ema |  Moje foto s komentářem
Po návštěvě v Krkonoších vás zvu na návštěvu k našim kamarádům. Před Vánocemi se přestěhovali z panelákového bytu do krásného domečku s nádhernou zahradou.
V jednom rohu prostorná pergola s grilem a stylovým posezením, ve druhém domeček na nářadí a u něho zeleninová zahrádka,

mezi tím jezírko. Schůdky vedou na násep, za thújemi vedou koleje.

I krmítko pro ptáčky je úžasné.
Tak, to je království paní domu a teď království pána domu.

V jedné z místností si zřídil terária s těmito krasavci.
V malém proskleném terárku je páreček mláďátek, cca 30 cm velkých, kteří prý vyrostou do víc, jak metrové velikosti. Druhý tvoreček, zřejmě samička měla skrvnu růžovou. Byla ale velmi plachá, běhala nezřízeně po terárku a narážela do skla. Bála jsem se, aby si neublížila, tak jsem se spokojila jen se snímečkem samečka.

Ve jednom velkém, právě budovaném terárku jsem v rychlosti cvakla tohoto přes metr velkého krasavce (nebo krasavici? nevím, nezeptala jsem se ).

V sousedním boxu se ukádal ke spánku tento páreček.

V jídelně pak stojí velké akvárium s rybičkami.

Soutěžní otázka: Co je na obrázku?

Víkend v Krkonoších - Pec pod Sněžkou

26. května 2011 v 19:52 | Ema |  Toulky po naší vlasti
Jak už jsem minule nakousla, z chaloupky jsme si udělaly malou turistickou vycházku do Pece pod Sněžkou. Tak tedy dnes několk snímečků z jednoho z nejznámějších a nejnavštěvovanějších horských středisek v České republice.
Malebné horské městečko Pec pod Sněžkou (769 m. n. m.) se nachází v údolí řeky Úpy, Zeleného a Lužního potoka, v překrásné přírodě mezi okolními vrcholky Černé hory, Jeleního vrchu, Liščí hory, Studniční hory a Sněžky. Součástí Pece p. S. je i sousední Velká Úpa a početné horské osady a samoty zasahující vysoko na hřebeny. Celá oblast města se nachází v Krkonošském národním parku. Název města souvisí se založením pecí na tavení železných, arzenových a měděných rud, které se těžily v Obřím dole od 16. do 19. století. Vyhledávaným turistickým centrem se Pec stala po 1. světové válce a původní hornická osada se postupně přeměnila na vyhlášené centrum cestovního ruchu.

My jsme se nejprve vydaly proti proudu řeky Úpy. Holky chtěly navštívit jejich oblíbený obchůdek Veselý výlet. Cestou jsme potkaly výletní vláček.
Na snímečku je vidět, že se obloha začala zatahovat. Dokonce i zabouřilo, ale nespadla ani kapka. Svetry a bundy jsme přesto užily.

V obchůdku nás přivítal Krakonoš,

a pak už jsme prohlížely, obhlížely, vybíraly dárečky z výletu pro naše blízké. U některého zboží nám nad "lidovými" cenami zůstával rozum stát. Zde jsme si také vzaly propagační a informační letáky. Bývají v nich zajímavé informace, snímečky, typy na výlet.

Cestou zpět jsme se posilnily svačinkou, poseděly nad kávou a zmrzlinou. Na hlavní křižovatce v centru města jsem si vyfotila Hospodu Na Peci. Pochází z roku 1793 a původně se jmenovala Krčma Na Perníku. Stavba si i přes pozdější stavební úpravy zachovala svůj typický charakter. Interiér je vybaven v selském stylu.
Za ní pak stojí hotel Hořec.

Krásného Krakonoše jsme si vyfotily v nedalekém penzionu Sněžka. Přišel tam asi na pivko.

A tady pohled na část Studniční hory. Snad je to ona. Nějak jsme se nemohly s Oli dohodnout.

Víkend v Krkonoších

24. května 2011 v 21:59 | Ema |  Toulky po naší vlasti
Kamarádka mě zlákala k víkendovému pobytu na horách. Přiznám se, že jí to nedalo žádnou práci, protože o "jejich" chaloupce vždycky tak nadšeně a láskyplně vypráví, že jsem to místo chtěla vidět na vlastní oči. Jela jsem vlastně jako náhradník za jejiho manžela, a protože s námi jely ještě kamarádčiny dcery, byla to taková báááječná dámská jízda.

Po pro mě namáhavé cestě, kdy jsem na zádech vláčela jeden obrovský a jeden menší, příruční, batoh jsme se konečně vyštrachaly k chaloupce. Přivítala nás pěkná, jednoduše, ale útulně zařízená roubenka.

Chaloupka leží na západním svahu Velké Úpy na místě zvaném Hlušiny. Z terásky je krásný výhled na protější Pěnkavčí vrch.

Poté, co jsme se ubytovaly a já si se zájmem prohlédla okolí chaloupky, vyšly jsme si na malou túrku do Pece pod Sněžkou. Cestou jsme se kochaly krásnými výhledy po okolních kopcích,

u lanovky na Portážky se pásl nááádherný hřbec, kterého jsem si nemohla nevyfotit,

stejně jako chaloupky pojmenované jako moje děti.

Naskytl se nám i pěkný pohled na Studniční horu se známou sněhovou "mapou Československa".


A pak jsme ho uviděly. 'Boží prst čili hotel Horizont, neklamné znamení, že jsme v cíli naší cesty, v Peci pod Sněžkou.

Další snímečky z našeho báááječného víkendu zase příště.

Další krasavci

18. května 2011 v 13:09 | Ema |  Moje foto s komentářem
Minulý týden jsme museli neplánovaně odjet do Hradce Králové. Manželovi něco spadlo do oka a nešlo to vyndat, takže jsme museli jet do fakultky na oční kliniku, aby mu to ošetřili. Naštěstí jsme nejeli, jako jindy ve dvě ve tři hodiny ráno, ale odpoledne. Vzala jsem s sebou foťák, co kdyby náhodou ........
Cestou tam jsem si všimla, že v několika výbězích se pasou krásní koně. Cestou zpět už byli ustájení ti v Barchově. Ale v Homili se ještě pásli. Nejprve jsem si vyfotila tohoto krasavce.
Dokonce jsem se odvážila nabídnout mu piškoty, které jsem kvůli tomu koupila v Tescu. Po několika oboustranných nesmělých pokusech se zadařilo.




A pak si pro ně přišel pan majitel, aby je na noc odvedl do stáje.


V Měníku bylo focení trochu komplikovanější. Ve výhledu mi bránil hustý smrkový plot, ale nakonec jsem přece jen našla strategické místo, odkud se mi podařilo vyfotit tyhle dva krasavce.


A ještě tyhle dva hnědáky.

Někdy bych se chtěla svézt a vidět, jak vypadá svět z koňského hřbetu.

Dort a kytičky

16. května 2011 v 10:48 | Ema |  Moje foto s komentářem
Jak jsem se zmínila minule, ségra slavila narozky. Kulaté. Oslava proběhla v neděli jen v úzkém rodinném kruhu. Mezi mnoha dárečky samozřejmě nesměl chybět narozeninový dort od mamky. Vyfotila jsem ho už v přepravní poloze.

K narozeninám patří i kytičky. Tu z pivoněk dali tetě Michal s Eliškou.

a tuhle nádheru dostala od kolegyň z práce.

Ivo, ještě jednou vše nej, hlavně hodně zdravíčka.

Dárek

15. května 2011 v 12:24 | Ema |  Ruční práce a tvoření
Opět jsem se pustila do pletení košíku. Vlastně mě k tomu donutily okolnosti. Ségra slaví narozky, přála si košík na CD, tak jsem jí ho spáchala. Nechtěla ho nijak zdobit, že si ho podle okolností a nálady dozdobí sama. To mě potěšilo, protože jsem na to měla docela málo času a s mojí fantazií na štíru ještě vymýšlet nějaké zdobeníčko ......
Ke košíčku ještě přibalím nějaké drobnosti - třeba čokoládu Geishu, kterou má ráda a můžeme vyrazit na oslavu.

V pondělí

14. května 2011 v 1:00 | Ema |  Moje foto s komentářem
V pondělí byl krásný sluníčkový den, tak jsem po dlouhé době vyrazila s Filipem na krátkou vycházku. Šli jsme jen po louce, aby se Filďas proběhl a trochu si i zahrabal. Ptáci zpívali jak o život, ale podřilo se mi vyfotit jen jednoho hnízdícího na jasanu, který ještě není olistěný. Zřejmě to je kos nebo spíš paní kosová

a sýkorku, která ve chvíli, kdy jsem stiskla spoušť odlétala. Vypadá to spíš jako strašidlo než sýkorka. Jinak jsou zpěváčci ukrytí v korunách stromů a v listí.

Na sluníčku se vyhřívala dvě slunéčka. Vypadají, jakoby spolu nemluvily.

Na pařezu jsem si vyfotila lákavě vypadající houbičky. Ale vůbec jsem nezjistila, co je to za druh. Možná jsou jedlé a chutné a byly by z nich vynikající řízečky.

A pak jsem to uslyšela! Hrkot a žuchnutí do trávy. Koukám, co se to děje a on chroust. Hrabal se a chramlal v trávě, každou chvíli žuchnul na krovky.
Snímečky chrousta byly poslední, které jsem ten den nafotila, protože už jsme byli téměř doma.

Přeji vám krásný víkend plný pohody a sluníčka.

Koláče

11. května 2011 v 11:34 | Ema |  Recepty, mňamky
Protože byla u nás o víkendu pouť, nesměly na stole chybět kynuté koláče. Dělali jsme povidlové a "sviňáčky".

POSTUP: Vypracujeme těsto (určitě každá máte svůj osvědčený recept), necháme vykynout. Polovinu těsta (zaděláme zruba z 1 kg mouky) rozdělíme na dílky, které vytvarujeme do kouličky a klademe na vymaštěný plech. Pak do každé kouličky uděláme důlek, např. malou skleničkou omočenou v mouce. Vzniklý důlek naplníme povidly (mákem, tvarohem, jak kdo má rád), navrch sypeme drobenku a upečeme dozlatova.
Druhou polovinu těsta rozdělíme na 3 - 4 díly. Každý díl rozválíme na plát, potřeme rozpuštěným máslem a posypeme skořicí, kakaem a cukrem (může být i vanilinový). Plát stočíme do rolády a krájíme na kolečka, která z jedné strany omočíme v rozšlehaném vajíčku a drobence. Klademe na vymaštěný plech a upečeme dorůžova.

PŘEJI VÁM DOBROU CHUŤ!

Konvalinky

8. května 2011 v 20:47 | Ema |  Moje foto s komentářem
V pátek jsem si zajela do lesa na konavalinky. Inspiroval mě k tomu příspěvek na blogu u Oly. Natrhala jsem si malou kytičku a celý víkend se tu z ní těším a z omamné vůně, která se line bytem hlavně večer.


Protože neumím skládat veršíčky jako Ola, přidávám Pohádku o konvalinkách.

Přeji vám pohodový večer.

Pouť

7. května 2011 v 21:26 | Ema |  Moje foto s komentářem
Dnes slaví svátek Stanislav a to je právě čas, kdy ve Smidarech probíhá tradiční pouť. Sjedou se komedianti a na horním náměstí postaví svoje atrakce.

Letos třeba nafukovací hrad,

kolotoč,

nechybějí oblíbení poníci.

Po náměstí pak rozloží svoje zboží stánkaři.

Rozhodně nesmí chybět cukrová vata nebo stánek se sladkostmi a perníkovými srdíčky z pouti.

A samozřejmě střelnice a papírové růže. Tuhle si přinesla Eliška.

To mi tu chybělo

5. května 2011 v 22:39 | Ema |  Moje foto s komentářem
Kytičky, stromy, vycházky k rybníkům, ptáci, hmyz, jaro, sníh, nebe, ... to vše už jsem tu měla. Ale snímečky koní mi tu chyběly.
Při jedné zpáteční cestě z návštěvy u manželovy maminky jsme v obci Barchov viděli v ohradě koně. Nemohu napsat, že se tam pásli, protože to bylo v "béžovém období", jak předjaří trefně nazývá Jaruška.

V jednom výběhu byli koně tři. Pěkní, čilí, bujní.

Zvlášť bujný byl tento světlý hřebec. Hřebec jak se patří, jak se předvedl . Ale jestli se na mě takhle usmíval nebo mě zastrašoval, to jsem opravdu nepoznala.

Ve výběhu přes cestu postával bělouš. Vypadal smutně. Za celou dobu se nepohnul z místa. Nevím proč, ale připomínal mi bělouše z filmové pohádky Bajaja.

V podvečer

3. května 2011 v 23:33 | Ema |  Moje foto s komentářem
Dnes u nás bylo od rána nevlídné, studené počasí. Celý den pršelo, odpoledne dokonce začal padat sníh. Byla to sice taková plískanice, nic se na zemi neudrželo, ale nepříjemné to bylo! Ale v podvečer najednou vysvitlo za mraky sluníčko. Neodolala jsem, vyběhla na balkón a cvakla pár snímečků.

Pohled východním směrem přes střechu protějšího domu na stromy podél Cidliny.

Za továrnou právě zapadalo slunce. Snímeček kazí antény na střechách a prašná věž továrny.

Nebe a mraky na severozápadní straně.

Znovu pohled přes střechu protějšího domu, ale těsně po západu sluníčka.
Jen tak pro zajímavost, první a poslední snímeček od sebe dělí 3 minuty.

Mějte hezký májový den.

Poštolka

2. května 2011 v 22:06 | Ema |  Ptáci
Na zahradě na dubu se nám uhnízdily poštolky. Původně si vlastně hnízdo vybudovaly straky, ale poštolky, jak je jejich zvykem, je vystrnadily a hnízdo zabraly pro sebe. Vypadá to podle pokřikování (hlas zde: http://www.prirodainfo.cz/zvuky.php?cislo=110.00 ), že samec zatím vábí samičku na hnízdo.
Snímečky jsou pořízené nejen foťákem, ale i kamerou.

Na snímečku vlevo sedí na větvi poštolka, vpravo ten hustý chumel větví, tam je hnízdo.

Tady je hnízdo přiblížené a focené z jiné strany.

Teď už je těžké poštolky ve větvích najít a vyfotit. Listy jsou den ode dne větší, koruna stromu se zahušťuje a ptáci jsou ukrytí.

Všechny snímky jsou maximálně přiblížené a ořezané, proto je jejich kvalita hrozná , za což se omlouvám.

Čarodějnice 2011

1. května 2011 v 13:32 | Ema |  Moje foto s komentářem
Na blogách se to hemží článečky o pálení čarodějnic, a ani já nezůstanu pozadu. Ve Smidarech jsme je opět dávaly do kupy ve dvojici s paní učitelkou Jaruškou a akce se tradičně konala na hřišti za místní sokolovnou.

V úvodu vystoupily mažoretky ze ZŠ Smidary ve fungl nových kostýmech, které jim moc slušely.

Nechyběly samozřejmě soutěže a sladké odměny.

Zapalování naší minihranice se, jako tradičně, ujala paní starostka. Hraničku nám každoročně staví členové místní organizace dobrovolných hasičů.

Tahle čarodějnice tedy opravdu neměla chybu. Ale museli jsme ji odloudit od vstupní brány, protože menší děti ze strachu odmítaly vstoupit.

Odměnou pro každou čarodějnici byla tato lahvička s kořením čarodějnice Kadimůry. Lahvička byla plná kouzelných karamelek.

Na programu nechyběl ani rej čarodějnic kolem ohně,

hudba, tanec, možnost posezení na zahrádce hospůdky, v udírně byly připravené klobásky. Byla ale velká škoda, že se spustil déšť, který přerušil soutěžení a řady návštěvníků prořídly. Přesto jsme akci vyhodnotily s Jaruškou jako vcelku vydařenou.

Bohužel jsem neměla moc čas fotit. Některé snímečky jsem si proto vypůjčila na této adrese: http://smidaracek.rajce.idnes.cz/Carodejnice_2011/ , kde si také můžete prohlédnout video z akce.

Ještě přidávám složení na ELIXÍR MANY, který lepíme na krabičky s pítíčky:
ELIXÍR MANY
zvyšuje odolnost, navozuje a udržuje dobrou náladu, povzbuzuje všechny smysly
Složení: esence z devíti bylin (dračí a ohnivý kořen, královský šťovík, dobromysl, laskavec, mandragora, ...), mletý kámen mudrců (1g/100ml), dračí slina, komáří sádlo, kozí dech, hadí pšouk, sušená netopýří křídla.

Dnes máme prvomájovou neděličku a já doufám, že jste už dostaly políbení pod rozkvetou třešní, aby jste byly krásné a celý rok jen kvetly.