Říjen 2011

Dušičková dekorace

30. října 2011 v 16:34 | Ema |  Ruční práce a tvoření
Tak, jako každý rok, i letos jsem umotala pár věnečků na hřbitov k uctění památky zesnulých. Dělám si je sama, protože materiálu na jejich výrobu máme na zahradě dost a dost, nemusím tedy vydávat hříšné peníze na jejich pořízení. Nedělám nic moc extrovního, tak daleko moje zručnost a fantazie nejdou.
Tady jsou tedy moje letošní výtvory. Letos jsem po dloooouhé době použila na přízdobu i umělé kytičky. Tenhle byl opravdová rychlovka. Ten jsem vyráběla už ve čtvrtek, když pršelo. Mamka na jeho výrobu spěchala a mně se nechtělo nic vymýšlet. Navíc "putoval do světa" a teta říká, že se u nich na hřbitově hrozně krade, že často ani nestihne vidět, co jsme na hrob dali. Zamračený Tenhle rychlo.... snad nikdo neukradne!

Ostatní jsem vyráběla už na hřbitov k nám.



Tyto křížky dělala bratrancova přítelkyně.

Nakonec ukázka věnečků, které jsem dávala na hřbitov vloni



a růžičky z listů v květináči.

Slaninové vdolečky jinak

28. října 2011 v 22:43 | Ema |  Recepty, mňamky
Jak jsem minule slíbila, přináším receptík na jiné těsto na vdolečky. Našla jsem ho už před časem A docela se mi osvědčil, když jsem synovi do školy ke svačině pekla "slané buchty". Těsto jsem totiž naplnila směsí z drobně pokrájené uzeniny, strouhaného sýra, nasekané pažitky či kudrnky, drobně pokrájeného kousku jablka (cukety, cibule, mrkve), koření dle chuti (např. Směs na kuře), ... a naskládala do pekáčku vedle sebe jako buchty. Jinak mi totiž vždycky náplň vytekla.
Recept je od Monikyhor z http://domacipekarny.dama.cz
300 ml mléka
25 g másla nebo 1 lžíce olivového oleje
1 lžička soli
500 g hladké mouky
1 lžička sušeného nebo 1/4 kostky čerstvého droždí
Vypracujeme těsto a necháme vykynout. Do domácí pekárny naskládáme suroviny (nejprve tekutiny, pak sypké) a zapneme program Těsto.
Po vykynutí těsto rozdělíme asi na 12 dílků, trochu rozválíme, potřeme rozkvedlaným vajíčkem, poklademe plátky angl. slaniny, cibulí nakrájenou na 1/2kolečka, zasypeme strouhaným sýrem a upečeme (cca na 180°C).
A teď můžete porovnat, který receptík je lepší. Mrkající Smějící se
DOBROU CHUŤ! Usmívající se

Smutek i radost

25. října 2011 v 19:36 | Ema |  Moje foto s komentářem
Tak mě to postihlo zřejmě také.Zamračený Z těchto dvou IP adres:

edunet-static-217.87-197-38.telecom.sk (87.197.38.217)

184-22-55-69.static.hostnoc.net (184.22.55.69)

mi přicházejí "zajímavé" komentáře. Obě adresy jsem zablokovala, uvidíme, co se bude dít dál. Jsem z toho trochu smutná, ale i to patří zřejmě k úskalím blogování. Nejen radost z virtuálního setkávání, milé komentáře, pochvaly, povzbuzení, ale i takovéto podivné hrátky.
Všem chci poděkovat za moooc milé komentáře k mému minulému článečku. Pro velký úspěch jsem vdolečky dnes pekla znovu. Tentokrát jsem ochutnala, ale to jen proto, že děti ještě nejsou doma.Smějící se
Tentokrát jsem ale použila jiný receptík na těsto. Ten připojím někdy příště. Dnes jen malá ukázka úrody z naší zahrádky.Mrkající Smějící se

Všem vám přeji pěkný a pohodový zbytek pracovního týdne! Usmívající se

Slaninové vdolečky s cibulí a sýrem

23. října 2011 v 17:17 | Ema |  Recepty, mňamky
Nejprve bych chtěla poděkovat za ocenění mého blogu, která u vás nacházím. A pak děkuji všem vám, které jste mi poradily název pokojové rostlinky.

V pátek, než jsem odjela na noční směnu, upekla jsem slaninové vdolečky, abych měla ke svačině nějakou změnu. Recept jsem našla na www.toprecepty.cz.
Těsto:
250 ml teplé vody
45 g oleje
500 - 600 g hladké mouky
2 lžičky soli
2 lžičky cukru
30 g čertvého droždí
Suroviny dáme do domácí pekárny v uvedeném pořadí a zapneme program Těsto.

Vykynuté těsto ještě rukama propracujeme, rozdělíme na 6 - 7 dílků. Z každého vyválíme placku o velikosti cca 1,5 dlaně a dáme vykynout na plech vyložený pečícím papírem. Pak potřeme vajíčkem a dáme náplň.
Náplň:
hodně dušené cibule - cibuli nakrájíme na 1/2kolečka, podusíme na oleji a necháme vychladnout
anglická slanina
strouhaný sýr
Na každou placku položíme plátek angl. slaniny, hromádku dušené cibule, zasypeme strouhaným sýrem a ve vyhřátétroubě (asi 180°C) upečeme.
Já jsem dala na některé strouhanou nivu a cibuli jsem dala čerstvou.

A tady je výsledek. V rychnlosti jsem vyfotila poslední vdolek a než jsem uklidila foťák, byl vdolek pryč.

Ke svačině jsem si nesla opět 'klasiku'.Smějící se

Přeji vám dobrou chuť! S vyplazeným jazykem A pohodový nadcházející týden.Usmívající se

Krásná neznámá

18. října 2011 v 20:47 | Ema |  Moje foto s komentářem
'Kdo to ví, odpoví, odpoví mi na otázku, co je ...' - vytanula mi na mysli slova téhle písníčky J. Šlitra, když jsem se rozhodla požádat vás o radu. Asi před rokem mamka dostala od jedné svoji známé tuhle pokojovku.

Ale ani ona netuší, jak se rostlina jmenuje. Ona jí říká 'francouzská', protože ji dostala od dcery z Francie.
Rostlina je asi 1 m vysoká, listy jsou tuhé a pořád docela bohatě kvete drobnými kvítky.


Stonek je dřevnatý s dlouhými trny.

Mamka ji má umístěnou v ložnici pod jihovýchodním oknem. Daří se jí tam velmi dobře.
Znáte název této rostliny?

Ocenění

17. října 2011 v 23:36 | Ema |  PhotoFiltre
Nakoukla jsem na blog k Lucce - Jůjince a čekalo mě mooooc milé překvapení. Ocenění mého blogu. Moc jí za něj děkuji a děkuji i vám všem, které na můj blog chodíte a zanecháváte miloučké komentáře.

Ocenění posílám dál na blog
http://oli2.blog.cz/ - kamarádce Ole
a vlastně vám všem, které mě inspirujete, kam se ráda vracím. Usmívající se

Odolat nešlo!!

16. října 2011 v 8:48 | Ema |  Moje foto s komentářem
Včera jsme se probudili do krásného, ale studeného podzimního rána. Rtuť teploměru pod bodem mrazu, všude šedivák, na vodě ledový křís. Vymetená obloha téměř bez mráčku slibovala slunečný den. Lákalo to k odpolední procházce. Ovšem na tu jsem nemohla pomýšlet, protože mám pracovní víkend, odpolední směny. Ale vycházce se prostě nedalo odolat. Vyrazila jsem tedy dopoledne. Do pračky jsem šoupla prát prádlo a do domácí pekárny zadělat a kynout těstíčko na vdolky. Díky domácím pomocníkům jsem měla 1,5 hoďky k dobru. Usmívající se Popadla jsem foťák, vodítko, ... Filip se přidal bez meškání.Usmívající se Přes louku jsme zamířili k Šefaráku.
Na louce jsem si vyfotila korálky v trávě,

a korálky na jetelíčku.

Trochu jara a trochu podzimu

U rybníka už se vše pěkně barví.


Větvička kaliny proti blankytné obloze,

znovu kalina

a červeně vybarvený brslen.

V dálce byly vidět vrcholky Krkonoš. Vpravo Čená hora, vlevo Sněžka.

A tady .... Mrkající

U rybníka bylo krásně. Ani se nám nechtělo domů, ale povinnosti volaly. A dnes to vypadá na další krásný den. Tak si ho pěkně užijte.Usmívající se Usmívající se

Kozlovice - areál Fojtství

12. října 2011 v 18:29 | Ema |  Toulky po naší vlasti
V minulém článku jsem vám ukázala snímečky z areálu Na mlýně v Kozlovicích. A v Kozlovicích ještě zůstaneme.
Protože kočárová doprava nefungovala, přesunuli jsme se do kozlovického areálu Fojtsví autem. Zde jsme byli naopak velmi mile překvapeni, jak to tu prokouklo, co všechno tu přibylo, kolik práce zde bylo odvedeno od doby, kdy jsme tu byli v roce 2008.
Expozici Obecné školy jsme navštívili již při minulé návštěvě, ale ujít jsme si ji nenechali ani tentokrát. Usadili jsme se do malých dřevěných školních lavic a poslouchali vyprávění paní průvodkyně. Expozice mapuje prostředí z přelomu 19. a 20. století.

Na zdi visí pozoruhodné soubory Amerlingových didaktických obrazů, pod nini je umístěno harmonium.

Nahlédli jsme do bytu pana učitele a do školního kabinetu.

V budově je umístěna Expozice dobových učebnic. Prohlédneme si dobové tisky z oblasi školství od "propouštěcích vysvědčení ze školy obecné" až po soubor literárních děl J. A. Komenského či svazek mluvnice s náčrty M. Alše. Nahlédneme do obecní šatlavy s voskovou figurínou vězně Pepy. V mezipatře je umístěna drobná expozice o historii Kozlovic a expozice připomínající pobyt hudebního skladatele L. Janáčka. V půdním prostoru fojtství je pak instalována Expozice sakrálního uměni. V přízemi je umístěna ještě expozice salašnictví.

Dřiv než do Obecné školy, protože další prohlídka začínala až za hodinu, jsme se zašli posilnit do Valašského pivovaru.


Místní štamgasti. Už byli gumoví! Mrkající Smějící se

Valašská kyselica S vyplazeným jazykem

Gulášek se špekovými knedlíky. S vyplazeným jazykem Se ségrou jsme se o gulášek podělily a stejně jsme ho nedojedly, taková ho byla porce! Překvapený Usmívající se A k obídku jsme nezapomněli ochutnat pivo z místního pivovaru. Světlé - Valašský vojvoda, tmavé - Kozlovický fojt.

Po vynikajícícm stylovém obídku a prohlídce muzea jsme neopomněli zajít do cukrárničky. Před vchodem seděla fešná děvčica. Také gumová. Navíc naimpregnovaná, takže při bližším kontaktu, hlavně ze stran pánů, hrozilo nebezpečí vzniku vyrážky. Smějící se

I tady jsme si pochutnali.S vyplazeným jazykem Míchané ovocné drinky, zmrzlinový pohár s ovocem.Usmívající se

Návštěva Kozlovic nakonec vůůůbec nebyla špatná! Mrkající Smějící se

Kozlovice - areál Na mlýně

10. října 2011 v 21:15 | Ema |  Toulky po naší vlasti
V těchto sychravých podzimních dnech jsem se vrátila ke snímečkům z dovolené, abych je roztřídila, upravila, ... Vrátila jsem se do teplého srpnového dne, kdy jsme se zajeli mrknout do Kozlovic.
V Kozlovicích, v areálu Na mlýně jsme byli poprve v roce 2008. Moc se nám tam líbilo. Bohužel jsem tenkrát byla hrubě nepřiprvená a i přes to, že jsem s sebou měla dvoje baterie do foťáku, nefungovaly ani jedny. PlačícíKřičící Letos jsme tedy naplánovali návštěvu Kozlovic nejen proto, abych pořídila nějaké snímečky, ale hlavně kvůli ségře. Jaké však bylo naše zklamání! Překvapený Areál je tak trochu zanedbaný, lehce chátrá. Neprovozují zde ani jízdu kočárem s koňmi do kozlovické Obecné školy.Zamračený Na to jsme se hodně těšili.
Restaurace U Mlynářky,

kovárna

a pro srovnání kovárna v r. 2008. Tenkrát stála figurína pana kováře u dveří a "vítala" návštěvníky. V kovárně se svítilo a návštěvník si mohl prohlédnout nářadí a náčiní, které se v kovárně používalo. Okolí bylo krásně upravené.

Kaplička sv. floriána se zvoničkou. O víkendu se zde konala zřejmě svatba a ještě nebylo uklizeno.

Mlýnské kolo s kamenným vodníkem.

Pohled do selské jizby.

Ubytovací chatky zely prázdnotou.

Svinutá bábovka

7. října 2011 v 14:32 | Ema |  Recepty, mňamky
Také při pátku přemýšlíte, co upéct k víkendovému mlsání? Co třeba svinutou bábovku z kynutého těsta?
Jak na to? Zaděláme kynuté těsto. Já dávám těsto zadělávat a kynout do domácí pekárny. Po vykynutí ho rozválíme na velký plát, který potřeme rozpuštěným máslem a posypeme strouhaným perníkem (mohou být i rumové perníčky), kakaem či strouhanou čokoládou, skořicí, cukrem, pokapeme rumem a opět rozpuštěným máslem. Plát stočíme jako roládu a opatrně vložíme do bábovkové formy. Pečeme na 150°C. Zda je bábovka propečená já zkouším zapíchnutím špejle. Pokud se na ni nalepí jen nádivka, ne těsto, je bábovka upečená.S vyplazeným jazykem Usmívající se
Náplň můžeme obměnit dle chuti. Místo perníku použijeme oříškovou nebo makovou náplň. Mimochodem, oříšky můžeme přidat i k perníkové náplni. A někdy potřu plát těsta místo rozpuštěným máslem zlehka pikantní marmeládou.

Přeji vám dobrou chuť a pohodový víkend! Usmívající se



Poslední sluníčkový den

5. října 2011 v 15:41 | Ema |  Moje foto s komentářem
Včera jsme s Filipem vyrazili k Šefaráku pro houby. Měl být poslední sluníčkový den (a také že byl), tak jsem si chtěla zajít ještě pro nějaké křemenáče.
Sem je chodím sbírat.

Ještě jsme ale nevyšli ani za vrátka a už jsem měla první snímeček. Chrostíkovi se asi zalíbila barva našeho auta a přišel si ho obhlédnout z blízka.Mrkající

Na louce jsem v trávě zahlédla malinkou chlupatou housenečku. I když na snímečku moc mlinkatě nevypadá.

Krásně kvetly hvozdíky. Mají malé, roztomilé, pastelově růžové kvítečky.

Vyfotila jsem si i kvítek čekanky.

V červnu jsem si u rybníka vyfotila kvetoucí lilek potměchuť. A teď plody, malinkatá rajčátečka.

Houby jsem však žádné nenašla. Možná mě někdo předběhl, možná jsem je už vysbírala.Překvapený S prázdným košíkem jsem se ale domů nevrátila. Nasbírala jsem si do něho listy, větvičy, jeřabiny, šípky, .... a udělala si malou podzimní dekoraci.

Drvopleň

3. října 2011 v 17:39 | Ema |  Hmyzáčci
"Mami, mami! Rychle pojď sem a vezmi si s sebou foťák!", volal na mě dnes odpoledne syn. Letím na balkón s očima na vrchu hlavy, co se děje. Koukám, a on sype z plechovky obrovskou housenku. Byla dlouhá nejméně 10 cm.Překvapený

Byla mrštná, hned se dala na úprk a já měla co dělat, abych pořídila kloudný snímeček.
Na netu jsem zjistila, že jde o největší housenku u nás. Je to housenka drvopleně obecného (= topolový, = vrbový). Živné rostliny housenek jsou listnaté stromy, hlavně vrba, dále jilm, dub, olše, buk, bříza, javor, jasan, lípa, ovocné stromy (jabloň, hrušeň), ořešák. Mají 2-4letý vývoj, zpočátku pod kůrou a mělce ve dřevě, později i hlouběji do dřeva, mohou se i stěhovat ze stromu na strom.

A z housenky se vylíhne tento nenápadný noční motýl s rozpětím křídel až 9 cm.

Rostou, rostou!

1. října 2011 v 12:05 | Ema |  Moje foto s komentářem
Krásné sluníčkové počasí posledních dnů láká k vycházkám. Ani my s Filipem jsme neodolali a vyráželi ven. Ne na dlouhé procházky, protože jsem tento týden měla odpolední směnu. A domů jsem se nevracela s prázdnou. Nedá mi to, abych se nepochlubila, jaké krasavce jsem přinesla. Ale ne z lesa. Chodím na ně k rybníku pod břízky.



Pýchavky jsem nasbírala na hrázi.

Košíček jsem neměla velký, ale byl těch krasavců plný.Překvapený Usmívající se

A toto je včerejší obídek. Řízečky byly vynikající! S vyplazeným jazykem Usmívající se

A dnes máme k obědu houbovou polévku.S vyplazeným jazykem Usmívající se