Leden 2013

Kéž by to zamrzlo

31. ledna 2013 v 18:03 | Ema |  Moje foto s komentářem
Dnes jsem po dlouhé době vyrazila na vycházku. Samozřejmě v doprovodu našeho Filďase. Na lukách je voda, vydali jsme se tedy po stávecké hrázi podél náhonu. Po sněhu ani památky, všude mokro a blátivo. "Kaluže" vody na lukách jsou pěkně velké, kdyby zamrzly, byla by nádherná ledová plocha k bruslení.

Místy se drží zbytky ledu.

Led pod vodou a v něm obrazce probouzející fantazii.

Podobné jsem fotila vloni při bruslní. Vzpomínáte?

Připozdívalo se, sluníčko se sklánělo k západu.

Pěnkava obecná

24. ledna 2013 v 21:14 | Ema |  Ptáci
Pěnkavy obecné jsou na naší zahradě stálými hosty. V létě nás těší svým zpěvem a zbavují obtížného hmyzu, v zimě pobíhají po zahradě a okolo krmítek sbírají po zemi papu. Ale na našem malém okenním krmítku jsem je viděla hodovat poprvé. Nejprve začala létat samička a při odhánění ostatních ptáčků si nebrala žádné servítky.


Pěnkavka byla ale moc plachá. Sotva jsem se drobek přiblížila, frnkla. Toto jsou jediné dva snímečky, které byly alespoň trochu použitelné. Navíc ptáčky fotím přes sklo bez použítí blesku kvůli odleskům skla, takže se moc omlouvám za hroznou kvalitu.
Snímeček samečka jsem si raději vypůjčila na netu. Sameček se k nám na krmítko odvážil až dnes.

Pěnkava obecná - velikost asi jako vrabec (14,5 - 16 cm), obývá lesy, parky, zahrady, hnízdí 2x v roce, v létě se živí hmyzem, v zimě semeny a bobulemi.

Papu pro pípálky

21. ledna 2013 v 16:00 | Ema |  Ptáci
V minulém článečku jsem vám ukazovala papu pro rodinku - dýňovou polévku, dnes tu mám papu pro ptáčky. I o ně se pečlivě starám. Louskám oříšky, přidávám ovesné vločky, seminka bukvic, slunečnicová semínka, jadýrka z jablíček a melouna, jadýrka z meruněk, trochu jeřabin a hlohu. Občas kousek jablíčka, loj, lojovou kouli, žaludy.
Malá ukázka jídelníčku.



Hodování na oříšcích

Hodování na pečivu.

Na lojové kouli.

Snad si každý z pípálků najde to svoje oblíbené papu.Usmívající se


Dýňová polévka podle Vlastíka

18. ledna 2013 v 23:25 | Ema |  Recepty, mňamky
V těchto mrazivých dnech, kdy se vracíme prokřehlí a vystydlí z bruslení, lyžovačky či vycházky, jistě přijde vhod něco teplého do bříška. Co třeba dýňová polévka se zázvorem podle baletního mistra Vlastíka Harapese tak, jak ji vařil v pořadu VIP Prostřeno?
Budeme potřebovat:
střední dýně
1
kus
cibule
2
kusy
máslo
1
kus
stroužky česneku
2
kusy
zeleninové polévkové koření
1
dávka
smetana na vaření
1
kus
čerstvý zázvor
1
kus
sůl a pepř
1
dávka
balení mandlových lupínků
1
dávka
Postup:
1. Dýni oloupat, odstranit semínka, nakrájet na kostky (3-4 cm). Ve vyšší pánvi nechat na másle zesklovatět nakrájené dvě větší cibule, dva stroužky česneku. Potom přidat dýni a nechat lehce restovat, až je vidět, že povrch trochu změkl a nasál máslo.
2. Potom zalít horkou vodou, přidat přiměřeně zeleninové polévkové koření a nastrouhaný zázvor (množství záleží na individuální chuti). Když je dýně měkká, rozmixuje se ponorným mixérem. Je-li polévka příliš hustá, rozředí se na požadovanou konsistenci smetanou na vaření. Je-li třeba, dosolíme, eventuálně přidáme strouhaný zázvor a špetku pepře.
3. Nakonec na pánvi opatrně opéct na másle mandlové lupínky - jen je nechat trochu zhnědnout - a nasypat na misku. Polévku nalít do polévkové mísy, povrch ozdobit pramínkem husté tučné smetany a podávat s tím, že každý si nasype do talíře mandle podle chuti.

Zkoušeli jsme s jablíčky, s chilly, s mletým muškátovým oříškem a bůhvíčím ještě, ale tahle nám chutná úplně nejvíc.

Dobrou chuť a pohodový víkend vám přeji.Usmívající se

Nasněžilo i u nás

16. ledna 2013 v 12:44 | Ema |  Ptáci
Konečně dorazilo sněžení i k nám. V pondělí vše přikryla bílá peřina.


Je to znát i na krmítku. Ptáčkům téměř nestíhám doplňovat papu. Slunečnicová semínka i naloupané oříšky mizí, jako pára nad hrncem. Kromě sýkorek, kosů, brhlíků, pěnkav, strakapoudů a vrabců přilétají také drozdi,

zvonci
či dlask.

Je to báááječný relax, pozorovat ty malé pípálky, jak si pochutnávají, jak se předhánějí, občas vypukne i nějaká ta bitka. Vždycky jsem také napnutá, jestli na krmítko dorazí i nějaký nový druh, který ještě ve "sbírce" nemám.

Přeji vám krásné dny a pozor na úrazy na neošetřených chodnících.Usmívající se

Rakytník řešetlákový

12. ledna 2013 v 19:43 | Ema |  Moje foto s komentářem
Již v dávné minulosti byl využíván nejen jako mimořádný zdroj vitamínů, ale i pro specifický obsah dalších biologicky cenných látek obsažených prakticky v celé rostlině. Rakytník se využíval již v tibetské, mongolské i indické medicíně, ale také ve starém Řecku a Římě. Již vojáci Alexandra Makedonského před více než 2 300 lety používali k obnovení sil svých i sil svých koní odvarů z různých částí této rostliny. Zvířatům se po požití leskla srst.
Značného rozmachu se tato rostlina dočkala v období 2. světové války a zvláště po ní. V Rudé armádě se rakytník a jeho produkty hojně využívaly k léčení široké škály zranění a nemocí přímo v polních podmínkách.
Plody se semeny patří mezi nejcennější produkty rakytníku. Škála jejich biologicky účinných látek je nesmírně široká a mezi ostatními rostlinami je mimořádná. V plodech je obsažen provitamín A, vitamín B 1, B2, B6, vitamín PP, vitamín C, vitamín E a K. Pokud jde o vitamín C, patří k nejvýznamnějším přírodním zdrojům, i když jeho obsah značně kolísá v závislosti na odrůdě a přírodních podmínkách. Velmi důležité je, že se vitamín velmi dobře uchovává i v produktech vyrobených z plodů, tj. ve šťávě, džemech apod., a to díky tomu, že v plodech není přítomna askorbináza (enzym, rozkládající kyselinu askorbovou). Provitamín D se přeměňuje na vitamín D, který je nezbytný k růstu a posilování kostí.
Plody rakytníku také obsahují na 15 druhů minerálních látek, z nichž rozhodující je želelo, draslík, mangan, síra, bór, měď, nikl, vápník, hliník, titan, aj.
Z rakytníku lze oproti jiným rostlinám použít všechny jeho části - kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.
Léčebné účinky:
Plody a dužnina mají biostimulační účinky
* při všech druzích nachlazení
* bolest hlavy, stres, pracovní i sportovní zátěž
* po infekčních chorobách i po chirurgických zákrocích
* stimulace zažívání, bolest žaludku, při snížené kyselosti žaludečních štáv
* onemocnění pohlavního ústrojí a záněty močových cest
* zlepšení paměti a koncentrace ….
Olej zvyšuje odolnost organizmu
* regenerace tkáně a sliznice trávicího ústrojí
* popáleniny, křečové žíly
* záněty jícnu, žaludeční i dvanácterníkové vředy
* záněty horních cest dýchacích
* pozitivní účinky při rakovině zažívací soustavy
* omrzliny, proleženiny
* záněty očí
* používá se na dvacet druhů kožních chorob ….
Větve a listy při nachlazení, rýmě
* revmatismus, dna ….
Plody lze kompotovat, sušit, proslazovat, mrazit, zpracovávat na víno i pálenku. Z dužniny se připravují šťávy, džusy, marmelády, pyré.
Téměř všechny bilologicky aktivní látky jsou obsaženy rovněž v listech, výhoncích i kůře větví, takže i tyto se dají využít, především k přípravě čaje.
Rakytníkový olej je unikátní přírodní látka, která z hlediska obsahu biologicky aktivních složek nemá sobě rovných mezi ostatními rostlinnými oleji, přitom nemá prakticky žádné vedlejší účinky. Má unikátní skladbu vitamínů a bilologicky aktivních látek pro léčbu kardiovaskulárních chorob.
Rakytník se využívá např. k léčbě: akné, bércové vředy, popáleniny, padání vlasů, vyrážky, angína, cukrovka, horečka, chřipka, infekční choroby, lupénka, nachlazení, paradontóza, praskliny sliznic v ústech a nose, revmatismus, snižování cholesterolu, žaludeční vředy, otoky dásní, zánět děložního hrdla či pochvy, …...
Zdrojem informací mi byla knížka Rakytník řešetlákový - rostlina budoucnosti autorů P. Valíčka a E. V. Havelky