Září 2016

Z Prášil k Prášilskému jezeru

27. září 2016 v 21:06 | Ema |  Toulky po naší vlasti
K tomuto výletu nás inspiroval pořad Výleták. Z chaloupky jsme dojeli do obce Prášily. Prášily se rozprostírají na svahu hor Ždánidla, Poledník a Formberg na obou březích Prášilského potoka. Osada vznikla kolem čtyř sklářských hutí. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824. Do r. 1933 zde fungovala výroba ručního papíru. V r. 1953 se Prášily staly součástí Vojenského újezdu Dobrá Voda u Sušice a až do r. 1991 zde docházelo k výcviku jednotek vojenských útvarů. Vstup do oblasti Prášil byl možný pouze na základě povolení. Okolní obce sloužily jako cvičné cíle střelby a byly tak zcela zničeny. V současné době zažívají Prášily nový rozkvět díky turistickému centru.
V obci jsme nejprve zašli do archeoparku. Představuje ukázku života našich předků - Keltů, doba laténská (6. - 1. st. př. n. l.).

Pak jsme si prošli skalní botanickou zahradu - nejvýše položenou botanickou zahradu v Evropě.

Přes plot jsme z botanické zahrady nahlédli do výběhu k bizonům.

A nakonec jsme si po červené TZ vyšlápli k Prášilskému jezeru. Prášilské jezero je ledovcového původu a rozkládá se jihovýchodně od obce Prášily. Leží v nadmořské výšce 1079 m a severním svahu vrchu Poledník. Rozloha jezera je 3,7ha a jeho hloubka je kolem 15m. Jezero vzniklo po ustoupení ledovce a na jeho západní straně se nad ním zdvihá 150 m vysoká karová stěna. Jezero je díky své vysoké kyselosti od 70. let bez ryb. Z cípu jezera vytéká Jezerní potok, jehož vody se po spojení s Prášilským potokem vlévají do Křemelné. Jezero bývalo obklopené jehličnatými lesy. Nyní je ze stěny nad jezerem díky polomům překrásný výhled. Více info např. ZDE.

Jezero je součástí Klidového území Poledník a je zde zákaz koupání. Přesto jsme neodolali a alespon si smočili ušlé nožky.

A víte, že se zde natáčely scény pohádky Jezerní královna?
Výleták pokračuje dál na Poledník, my se ale po stejné cestě vrátili zpět do Prášil.

Přeji vám krásný a pohodový sváteční den, užívejte si babí léto.Úžasný


Dýně kam se podíváš!

23. září 2016 v 23:09 | Ema |  Ruční práce a tvoření
Letos jsme poprvé naseli dýně. Jiné roky jsem vždycky dýně dostala. Jak hokaido, tak pár okrasných na podzimní dekoraci. Vloni jsem od souseda dostala okrasné dýně, pár semínek jsme si nasušili z hokaida a zkusili jsme je nasít. Jaká byla úroda posudte sami.





Hafo tykviček jsem rozdala po sousedkách, kolegyním, ségře, .... A doma máme dýničky kam se podíváš!







Jednu tykvičku jsme s Eli zkusily vyřezat jako svícínek. Večer jsem se ho pokusila vyfotit, ale tak úplně se nezadařilo!!Nerozhodný

Dýně včetně těch okrasných samozřejmě spotřebováváme i v kuchyni. Dýnová polévka se zázvorem (nově také se špetkou kari) u nás frčí.S vyplazeným jazykem

Přeji vám krásný a pohodový první podzimní víkendík.

Sušice - církevní stavby

20. září 2016 v 23:39 | Ema |  Toulky po naší vlasti
Jak jsem se už zmínila v předchozích článečcích, v Sušici jsme si dopřáli prohlídku města s průvodcem. Dopoledne prohlídka města, odpoledne prohlídka církevních památek. Jako první byla na programu kaple Anděla Strážce. Ta nás zajímala nejvíc a u ní jsme s prohlídkou církevnch staveb chtěli skončit. Nakonec jsme si to rozmysleli a rozhodně jsme nelitovali. Se slečnou průvodkyní jsme se dostali do míst, kam oko "běžného smrtelníka" nenakoukne.
Od kaple Anděla Strážce jsme sešli k hřbitovnímu kostelu Panny Marie
Pozdně gotický kostel stojí uprostřed starého hřbitova na místě někdejšího, zřejmě nedostavěného, gotického chrámu ze 14. století. V pol. 15. století byla přistavěna Kabátovská kaple (nejcennější část) s hvězdovou klenbou a řezaným oltářem z doby kolem r. 1700. Po požáru r. 1591 byl kostel přestavěn do současné podoby.


Nejmladším ze sušických kostelů je chrám sv. Felixe z Cantalice. Kostel je vybudován v ranně barokním stylu a dnes patří kapucínskému řádu. Klášter vznikl krátce po ukončení pustošivé třicetileté války. Zakladateli kláštera byli majitel žichovického panství hrabě Jindřich Libštejnský z Kolovrat a samotný císař Ferdinand III. Základní kámen
v roce 1651 vysvětil proslulý pražský arcibiskup, kardinál Harrach. Klášterní kostel byl zasvěcen jednomu z předních kapucínských světců sv. Felixi z Cantalice a vysvěcen roku 1655 opět kardinálem Harrachem. Do vínku dostal ostatky sv. Felixe, které kapucínům věnovala císařovna matka Eleonora. Roku 1649 dostal také obraz Bolestné Panny Marie, který je považovaný za zázračný. V časech největší slávy působilo v klášteře 15 až 20 řeholníků. Činnost kláštera trvala bez přerušení až do osudného roku 1950. Tehdy komunisté vyhnali řeholníky a klášter obsadilo vojsko. Do svého původního domova se mohli kapucíni vrátit až v roce 1993.
Více info o klášteře najdete ZDE.


Samotný klášter nebývá veřejnosti přístupný. Nám se poštěstilo díky jednomu z řeholních bratrů nahlédnout mimo jiné do nově zrekonstruované Rajské zahrady.

Nejstarším a největším sušickým kostelem je arciděkanský chrám sv. Václava. Původně tu stával románský kostelík, první zmínky o něm jsou z roku 1233, je to vůbec první písemný záznam o Sušici. Později ustoupil nové gotické trojlodní bazilice z pol. 14. stol., když král Jan povolil vybudování hradeb, na nichž kostel sv. Václava stál. Hlavní městská hradba tvoří jeho jižní obvodovou zeď.
Více info najdete ZDE


Snad se vám prohlídka města i církevních staveb líbila stějně jako nám.
A na závěr stejná otázka, jakou položila slečna průvodkyně i nám: Interiér kterého kostela se vám líbí nejvíc?

Přeji vám krásné a pohodové poslední letní dníky.Úžasný

Kaple Anděla Strážce

16. září 2016 v 22:14 | Ema |  Toulky po naší vlasti
Když jsem hledala před dovolenou zajímavá místa v Sušici, hodně mě zaujala barokní kaple Anděla Strážce, lidově zvaná Andělíček. Stojí na vrchu Stráž nad městem.
Ke kapli jsme se vydali lesem, kudy vede křížová cesta. Více o křížové cestě najdete ZDE.

Po krátkém vystupu a hledání jednotlivých zastavení jsem došli ke kapli. Více info o ní najdete např. ZDE

Málokdo se dostane do kaple. Bývá otevřena jen vyjímečně. Protože jsme ale šli se slečnou průvodkyní, směli jsme jít dovnitř a ještě jsme si poslechli poutavé vyprávění. Kaple je opředena mnoha legendami. Jedna z nich vypráví o chlapci, který v lese sbíral jahody a šlápnul přitom na hada. Ten zasyčel a obtočil se mu kolem nohy. Hošík zkameněl hrůzou, ale záhy vedle sebe spatřil anděla, jenž se k němu s úsměvem naklonil. Had spadl na zem a zmizel. Chlapcovi rodiče spolu s jinými zbožnými rodinami prý nechali namalovat obraz Anděla Strážce a postavili tu malou kapli.

Od kaple je krásný výhled na Sušici

Počkali jsme si tu také na západ slunce nad Svatoborem.


Výhled na město i na západ slunce jsme si dopřáli ještě několikrát. Zkoušela jsem fotit podvečerní Sušici.

Přeji vám příjemný páteční večer a prima nadcházející víkend.Úžasný




Fotokurz na Kosti

11. září 2016 v 13:59 | Ema |  Moje foto s komentářem
Původně jsem měla nachystaný jiný článek. Ale s kamarádkou Oli jsme se přihlásily do fotokruzu k Lence (Fotocesta), který proběhl tuto sobotu v okolí hradu Kost. Už nějaký čas jsme o nějakém fotokurzu přemýšlely. A nyní se naskytla příležitost, fotokurz relativně blízko našich bydlišt. Nabídka fotokurzu zněla: 'Na kurzu fotografování v Českém ráji, přímo u hradu Kost, se naučíte lépe ovládat svůj fotoaparát. Odhalíte, jak funguje clona, expoziční čas i k čemu je ISO. Zvládnete kreativně fotit v plně manuálním režimu.'
V sobotu jsem Oli vyzvedla před domem a frčely jsme směr Kost. Přivítala nás dvojice mladých, sympatických lidiček - Lenka a Marián. Měli pro nás připravený pestrý program na celé odpoledne. Byli velmi millí, ochotní, každému ve skupince se věnovali individálně, trpělivě nám všechno vysvětlovali. Vše jsme si pěkně nacvičili.


Focení v protisvětle

Rozmazané pozadí

Focení vody s dlouhým časem

Ostatní účastníci fotokurzu vlastnili zrcadlovky, my s Oli měly "jen" kompakty. Lenka s Mariánem s námi měli velkou trpělivost. Snažili se, abychom si i my vše uměly nastavit. Často jsme si musely nastavovat jiné kombinace hodnot, než "zrcadlovkáři". A Lenka s Mariánem nám dokázali skvěle poradit.
Na Kosti jsme strávili bezva odpolko s bezva lidičkami v bezva partě a konečně jsme snad pochopily, jak tahle "magická" trojkombinace (ISO, clona a čas) funguje.
Na závěr jsme všichni dostali foto dekret o absolvování kurzu

A ted hurá ven zkoušet fotit a trénovat kombinace!

Přeji vám pohodový zbytek neděličky a úspěšný start do nového týdne!Úžasný



Sušice - brána Šumavy

6. září 2016 v 19:49 | Ema |  Toulky po naší vlasti
Krátce před odjezdem na dovolenou jsem úplnou náhodou na netu zjistila, že v Sušici probíhají každé pondělí prázdninové prohlídky města s průvodcem. Zdarma!Překvapený Prohlídka měla dva okruhy. Dopoledne prohlídka města a odpoledne prohlídka církevních staveb. Původně jsme se rozhodli, že si prohlédneme s průvodcem jen město. Pak jsme ale v infocentru zjistili, že trasa po církevních stavbách vede nejprve ke kapli Anděl Strážce, která nás zajímala. A že když nebudeme chtít, v další pohlídce nemusíme pokračovat. To se nám líbilo, takže jsme se připojili i k odpolední prohlídce. A věřte, že nakonec jsme prošli i ostatní církevní stavby. Tak byla prohlídka zajímavá a slečna průvodkyně skvělá!!!Úžasný
Okruh městem začal před sušickou radnicí povídáním o historii města.

Na sušickém náměstí najdeme i tři nejvýznamnější domy. Dům Rozacínovský (se sgrafity) - pozdně gotický, renesančně přestavěný, bývalá lékárna, patřil rodině Rosacinů a lékárnické rodině Firbasovské, od počátku devadesátých let je opuštěný a není přístupný. Voprchovský dům - jedna z nejkrásnějších stavebních památek ve městě; pozdně gotický dům zdobí vysoká renesanční atika z r. 1600; nyní sídlo muzea Šumavy. Krocínovský dům - pozdně gotický, v 18. stol. barokně upraven; průčelí je zakončeno barokní balustrádovou atikou; v současnosti známý Hotel Fialka. V pozadí snímečku věž arciděkanského kostela sv. Václava.

Starý židovský hřbitov je jedním z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Byl založen r. 1626 a byl vklíněn do hradeb starého města, později rozšiřován. Pochovávalo se zde do r. 1873. Nejstarší dochovaný čitelný náhrobek je z r. 1660.

Muzeum Šumavy sídlí ve Voprchovském domě, jehož základy pocházejí ze 14. stol. Mimo jiné zde najdeme expozici sirkařství (Solo Sušice) a unikátní mechanický betlém.
Stavba započala v lednu 2004. Během necelého roku byl vytvořen jeden z největších mechanickcýh betlémů v ČR s dominantním znázorněním starobylého města Sušice. Dílo zachycuje život, tradiční řemesla v půvabné šumavské krajině, významné šumavské památky a lidovou architekturu.
Délka 5 m, hloubka 3,5 m, výška 2,8 m, rozloha přes 16 m2. 30 postav ve velikosti 30 cm. 35 objektů, 150 pevných a 150 pohyblivých figur na elektrický pohon, pohybuje se také několik objektů (mlýnská kola, vory, zvonky, ...). Nádrže s vodou a čerpadly roztáčí vodní kola na mlýnu, hamr a katr. Velká část budov je osvětlena.


Na závěr prohlídky jsme vystoupali na radniční věž (je možné vyjet výtahem), ze které je krásný výhled do okolí.
Pohled na náměstí s empírovou kašnou z r. 1783, vodotrysk byl pořízen r. 1914. (Flíčky na snímečku = fleky na okně věže)

Na kopci Stráž nad městem je kaple Anděl Strážce z let 1682 - 83. Ke kapli vede kovaná křížová cesta. Město leží na řece Otavě.

Líbilo se nám, že během prohlídky jsme se dostali do míst, kam se běžně Sušičan či turista nedostane.
Příště se projdeme po církevních stavbách.

Přeji krásné dníky. Meteorologové předpovídají Mariánské léto, tak si ho užijte.Úžasný

Rabí

1. září 2016 v 23:46 | Ema |  Toulky po naší vlasti
Konečně se dostávám k napsání nového článku. V neděli jsme se ve zdraví vrátili z báááječné dovolené a hned v pondělí jsem frčela do rachoty. Takže "návratový chaos" (vybalování, praní, žehlení, uklízení, třídění, ....) byl trochu krutý.
A kdeže jsme to vlastně dovolenkovali? Letos vyšel los na Šumavu. Zajednala jsem pro nás chaloupku Na Pátečku, kousek od Sušice. První dovolenková zastávka byla už cestou na chaloupku na hradě Rabí. Cestou sice pršelo, ale za Prahou už se pěkně vyčasilo a do Rabí jsme přijeli za sluníčkového počasí.
Protože jsme do městečka dorazili těsně po poledni, směřovaly naše kroky v první řadě na oběd. Na netu jsem vyhlédla hospůdku Vystřelený vočko. Na obídku jsme si mooooc pochutnali.

A pak hurá na hrad! Majestátní zříceniny Rabí, jednoho z nejpůsobivějších a zároven nejrozsáhlejších hradů v Čechách, jsou z daleka viditelnou dominantou kraje severně od Sušice. Navíc se pyšní jedním z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě. Ve 14. století si jej za své sídlo vybrali páni z Rýzmberka, jeden z nejmocnějších rodů pozdně gotických Čech. V roce 1421 zde při obléhání hradu přišel o své druhé oko Jan Žižka. Na konci 15. století byl hrad rozšířen ve velkolepé sídlo a podhradí povýšeno na město. Ovšem již počátkem 17. století nebyl hrad v dobrém stavu a definitivní zkázu mu přinesly bouřlivé události třicetileté války, během níž byl vypleněn. Z této rány se už nevzpamatoval a opuštěn se proměnil ve zříceninu.
Jádro hradu v pohledu z velkého nádvoří

Malé nádvoří se studnou, pátá brána a Velký palác

Výhled z Velké věže

Bašta vnějšího opevnění se schodišti na ochoz. Pohled z Velké věže.

Ještě přidám pověst z kalendáře Strašidelné výlety
Dábel odnesl zámeckého pána
Zdejší majitel byl velmi krutý a mocný šlechtic. Nechal zaživa zazdít tři chůvy, které mu škodily a naváděly jeho ženu proti jeho bratrům. Přišel si pro něho dábel a odnesl ho dírou ve stropě. Za bouřlivých nocí se na hradě a v jeho okolí zjevují tajemné přízraky démonů a také bývalého hradního pána.

Mějte krásný a pohodový zbytek prvního zářijového týdne. Užívejte krásné dníky pozdního léta.Úžasný